Torajané si klidně vyjdou s mrtvým členem rodiny do nákupního centra nebo na svatbu

Přidat na Seznam.cz

Pro indonéské Torajany je péče o mrtvé jejich celoživotní náplní. Každé tři roky v srpnu proto vykopávají své milované při obřadu zvaném Ma‘nene z hrobů, aby s nimi strávili nějaký čas. Se zesnulými navštěvují nákupní centra, nejrůznější kluby, nebo také chodí na svatby či cestují veřejnou dopravou. Rituál, který by v jiných částech světa vyvolal údiv, je tu jednoduše naprosto přirozený, píše web SeekersNews.

Tuto praktiku, kterou dodržují lidé z indonéského města Toraja, bychom si jen těžko u nás dokázali představit. Při rituálu pozůstalí vyjmou své blízké z rakve, omyjí jejich těla a obléknou do nových šatů, aby si tak připomněli jejich život. Ma‘nene je jedna z nejsrdečnějších a nejtradičnějších oslav Torajanů, díky které mohou být tak se svými nejmilejšími v kontaktu ještě dlouho po jejich smrti.

Obyvatelé Torajanu, na indonéském ostrově Sulawesi, považují mrtvé za nezbytnou součást života. Myslí si totiž, že po smrti zůstávají duchové jejich milovaných nablízku a zaslouží si tudíž náležitou péči. Nabízejí jim tak jídlo, vodu, a dokonce i cigarety. Po úmrtí člověka používají rodinní příslušníci konzervační látky k mumifikaci těla a zpomalení procesu rozkladu, aby ho mohli po třech letech exhumovat.

Torajané se snaží po celý život šetřit peníze, aby mohli sobě i svým blízkým uspořádat důstojný pohřeb. Průměrné náklady na pohřeb mohou totiž činit až několik tisíc korun v přepočtu. V mnoha případech proto rodiny ponechávají mrtvé členy ve svých domovech do doby, než si budou moci dovolit uspořádat řádný a úctyhodný pohřeb, píše web Epicureandculture.

Po celou tu dobu udržují mumifikované tělo v oddělené místnosti a chovají se k němu jako k člověku, který je nemocný. Jakmile našetří dostatek peněz, tak tělo pohřbí poblíž domu a exhumují ho až po třech letech.

Rituál Ma‘nene přitahuje velké množství turistů ze všech koutů světa. Mnozí z nich si po svolení Torajanů pořizují fotografie této tradice. Při rituálu někteří muži zpívají písně a předvádějí tradiční tance na znamení smutku, aby tak uctili rodiny a příbuzné zesnulých. Zatímco turisté považují rituál za podivný a strašidelný, pro Torajany je to tradice, která je navždy spojí s jejich rodinnými příslušníky, což je určitým způsobem krásné.

Zdroj: SeekersNews, Epicureandculture