Ragnar Lodbrok: Vikinský hrdina nebo nemilosrdný dobyvatel?

Přidat na Seznam.cz

Legenda o Ragnarovi Lodbrokovi okouzluje vypravěče a historiky už téměř tisíciletí. Pokud lze věřit všem příběhům, které se o něm vyprávějí, měl být tento obávaný muž postrachem Anglie a Francie, otcem Velkého pohanského vojska a milencem bájné norské královny Aslaug.

Ragnar Lodbrok byl legendární vikinský král, o jehož úspěších ve Skandinávii, Francii a anglosaské Anglii v 9. století n. l. vyprávějí staroseverské ságy, poezie a středověké latinské prameny.

Ragnar se prý vydal na cestu do Anglie jen se dvěma loděmi, aby dobyl zemi a dokázal, že je lepší než jeho synové. Právě zde byl Ragnar přemožen silami northumbrijského krále Aella a byl vhozen do jámy plné hadů, kde předpověděl příchod velkého pohanského vojska roku 865 n. l. svým slavným citátem: „Jak by chrochtala malá prasátka, kdyby věděla, jak trpí starý kanec.“

Důkazů o tom, že Ragnar někdy žil, je málo, ale rozhodující je, že existují. Dvě zmínky o obzvláště významném vikinském nájezdníkovi z roku 840 n. l. se objevují v obecně spolehlivé anglosaské kronice, která hovoří o „Ragnalovi“ a „Reginherovi“. Stejně jako jsou Ivar Bezkostý a Imár z Dublinu považováni za tutéž osobu, jsou Ragnall a Reginherus považováni za Ragnara Lodbroka.

Říká se, že tento nechvalně proslulý vikinský vojevůdce podnikal nájezdy na pobřeží Francie a Anglie a Karel II. Holý mu náležitě daroval půdu a klášter, načež zradil smlouvu a odplul po Seině obléhat Paříž. Poté, co byl vyplacen 7 000 livry stříbra, což byla v té době obrovská částka. Franské kroniky řádně zaznamenaly smrt Ragnara a jeho mužů, což bylo popsáno jako „akt boží odplaty“.

Zdá se tedy, že jeho smrt z rukou Aelly v jámě plné hadů má spíše kořeny v mýtu než v historii, protože se zdá pravděpodobné, že Ragnar zahynul někdy mezi lety 852 a 856 n. l. během svého putování přes Irské moře. Zatímco však Ragnarův vztah s králem Aellou je pravděpodobně smyšlený, jeho vztah s jeho syny takový být nemusí. O pravosti jeho synů existuje podstatně více důkazů – Ivar Bezkostý, Halfdan Ragnarsson a Bjorn Železný bok jsou skutečné historické postavy.

Je zajímavé, že ačkoli islandské ságy, které podrobně popisují Ragnarův život, jsou často považovány za nepřesné, mnoho jeho synů žilo na správných místech ve správné době, aby odpovídali zmiňovaným činům a jeho synové se skutečně prohlašovali za potomky samotného Ragnara. Mohli být tito vikinští válečníci skutečně syny Ragnara Lodbroka, nebo se hlásili k legendárnímu jménu, aby zvýšili své vlastní postavení? Možná obojí. Nebylo neobvyklé, že vikinští králové „adoptovali“ syny významných osobností, aby zajistili pokračování své vlády i po svém odchodu, a tak je logické, že Ragnar Lodbrok mohl být tak či onak spojen s lidmi jako Ivar Bezkostý, Bjorn Železný bok či Hadí oko Sigurd.

Legendární severský vůdce, zvěčněný v islandských ságách ze třináctého století, se od té doby dostal do povědomí moderních diváků díky populárnímu televiznímu seriálu „Vikingové“, ale o jeho skutečné existenci stále panují pochybnosti.

Zdroje: Britannica, Historic UK, World History, Wikipedie