Psilocybin jako potenciální alternativa k antidepresivům, jsou však potřeba další výzkumy, míní vědci

ČT24 informuje, že na celém světě trpí klinickou depresí přibližně sto milionů lidí. Ti však nereagují na žádnou dostupnou léčbu. Vliv psilocybinu, který by mohl být potenciální alternativou k antidepresivům, zkoumají vědci již řadu let. Psychotropní látka obsažená v lysohlávkách působí „přímo na mozek, uvádí ho do pružnějšího stavu a poskytuje příležitost pro terapii“, popsal psychiatr James Rucker. Zároveň však vědci uvádějí, že pacienti mohou zaznamenat i krátkodobé negativní dopady a je tak důležité, aby jim byla poskytnuta odborná podpora.

Jak uvádí Seznam Zprávy deprese patří k nejčastějším duševním onemocněním. Celosvětově se s ní potýká až 5 % dospělé populace. Období koronavirové pandemie situaci jen zhoršilo. Léčba nejčastěji spočívá v kombinaci léků (antidepresiv) a psychoterapie. Existují však jedinci, kteří na standardní léčbu nereagují. Vědci se domnívají, že alternativou by mohl být psilocibyn, což je psychotropní látka obsažená v lysohlávkách.

Vliv psilocybinu zkoumají odborníci, nejen v Česku, již řadu let. V nejnovějším výzkumu byly testovány dávky 1 mg, 10 mg a 25 miligramů. Dávky byly testovány na celkem 233 osobách v deseti zemích Evropy a Severní Ameriky. Většina účastníků zúčastněných ve výzkumu trpěla těžkou depresí déle než rok a byla ve věku kolem 40 let.

„Může to být velmi pozitivní, ale také negativní,“ podotýká Rucker

James Rucker, psychiatr vedoucí výzkum, říká, že psilocybin přímo působí na mozek a uvádí jej do pružnějšího stavu a tím poskytuje příležitost pro terapii. Při výzkumu pacienti leželi na posteli v klidné místnosti a zažívali tzv. psychedelický „trip“, který jeden z účastníků popsal jako „bdělý sen“. Tento stav trval zhruba 6–8 hodin. I přesto, že jsou výzkumy dokázané pozitivní účinky psilocybinu, může mít také negativní dopady, jak podotýká Rucker. Dodává, že se „mohou se například objevit těžké vzpomínky z minulosti a zároveň pocit opětovného spojení se sebou samým a svými pocity.“ Proto měli pacienty v průběhu výzkumu při ruce terapeuta, který zajišťoval potřebnou podporu. Ta byla účastníkům poskytnuta i následující den a o týden později, aby si mohli promluvit o svých zkušenostech.

Studie poskytla zatím nejsilnější důkaz opodstatňující větší a delší studie psychedelik

Nejlepší výsledky zaznamenali vědci u dávky 25 mg. Po jedné takové dávce v kombinaci s psychoterapií přestal být jako depresivní diagnostikován jeden ze tří pacientů. Po 12 týdnech zaznamenal zlepšení jeden z pěti pacientů. Někteří však zaznamenali vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava, ale také myšlenky na sebevraždu.

Vědci míní, že studie poskytla „zatím nejsilnější důkaz, který naznačuje, že další, větší a delší randomizované studie psychedelik jsou opodstatněné“, řekl Andrew McIntosh z Edinburské univerzity. I přesto si vědci myslí, že by mohlo trvat až tři roky, než se lék přiblíží ke schválení. Dalším háčkem, na který někteří odborníci totiž poukazují je, že účinky látky začínají po 12 týdnech odeznívat. Další výzkumy se tak mj. zaměří na to, kolik dávek je třeba, aby se depresivní stavy nevrátily.  

Zdroj: redakce, ČT24, Seznam Zprávy