Neobjasněná smrt Alexandra Velikého zůstává záhadou. Co dnes víme?
Alexandr Veliký byl muž epických rozměrů, jehož smrt zůstává trvalou záhadou. Podíly jeho krátkého života jsou natolik legendární, že nutí k zamyšlení, čeho ještě mohl dosáhnout, kdyby mu zbývalo ještě několik let života. Lidé po celé věky také neodolatelně přemýšlejí o událostech, které způsobily smrt Alexandra Velikého po tolika hrdinských činech ve věku 33 let.
Je pravda, že šance na další dobývání byly ke konci Alexandrova života stejně velké jako kdykoli předtím. Jeho přední důstojníci a armáda měli opět více než dost budování říše v době, kdy dorazil do Babylonu v zimě 324-23 př. n. l, píše web Historic mysteries. Neodradilo ho to, Alexandr byl jako obvykle zaměstnán plánováním dalších tažení. Je možné, že by po tolika společných útrapách a bezbřehé slávě mohl jeden z jeho blízkých důvěrníků udělat něco nemyslitelného a otrávit ho? Možná to už opravdu nebylo nemyslitelné a Alexandr se prostě stal dalším makedonským aristokratem, který se stal obětí atentátu.
Starověcí učenci jako Diodorus, Plútarchos, Arrianus, Justin a Curtius přinejmenším připouštějí, že taková teorie existovala. Zatímco Justin a Curtius mohou scénáři o otravě jedem do jisté míry věřit, ostatní starověcí historikové jej zřejmě odmítají. Kassandr, který byl synem řeckého místokrále Antipatera, podle scénáře s jedem, který předkládají Justin a Curtius, dopravil jed do Babylonu na kopytě mezka. Na tomto místě údajně jed podal Iollas, který byl Kassandrovým bratrem a Alexandrovým královským pohárníkem.
Teorie o jedu postrádá velkou důvěryhodnost, vezmeme-li v úvahu pravděpodobnost, že neexistovaly žádné starověké jedy, které by Alexandrovi způsobily nevolnost po celých dvanáct dní, než by způsobily smrt. Navíc takové obvinění Antipatera mohlo být předvídatelným propagandistickým tahem Antipaterových politických odpůrců. Je také důležité mít na paměti, že Alexandrovo zdraví dost možná kleslo na nebezpečně nízkou úroveň po letech nadměrného pití a několika pozoruhodných zraněních.
Víme také, že Alexandr byl v období před svou smrtí stále psychicky zničený smrtí svého nejbližšího přítele a možného milence Hefaistóna. Alexandr zřejmě truchlil nad Hefaistonovou smrtí šest měsíců a vyplenil nedaleké město, přičemž všechny jeho obyvatele dal popravit mečem jako oběť Hefaistonovu duchovi. Plútarchos píše, že Alexandr „ztratil ducha a začal se obávat ochrany a pomoci bohů a podezřívat své přátele“.
Strychnin a čemeřice jsou možné jedy, které mohly být použity k usmrcení Alexandra, pokud se tak skutečně stalo. Další teorie o smrti Alexandra Velikého zahrnují přirozené příčiny, jako zřejmí kandidáti jsou malárie nebo břišní tyfus. Za úvahu stojí i západonilský virus. Ať už byla skutečná příčina nebo příčiny jakékoli, je známo, že Alexandr zemřel na vysokou horečku počátkem června roku 323 př. n. l.
Zdroj: historicmysteries.com
