Nemoc svatého ohně sužovala lidstvo po tisíciletí

Nemoc svatého ohně, také známá jako oheň svatého Antonína nebo ergotismus, je zdravotní stav, který vyvolává pocit pálení v končetinách, a pokud se neléčí, může způsobit gangrénu (odumření tkáně) a záchvaty. Jejím původcem je konzumace obilných zrn, jako je žito, které bylo infikováno fialovou houbou Claviceps purpurea.

Houba uvolňuje do zrn alkaloidní látky, které při konzumaci stimulují hormonální receptory serotoninu, dopaminu a epinefrinu, čímž dochází ke stažení cév a snižuje tak průtok krve do orgánů a končetin, což způsobuje odumírání tkání, píše vědecký měsíčník Science Focus.

Oheň svatého Antonína se projevoval dvěma způsoby, přičemž se opravdu nedá stanovit, který z nich byl hrůznější. Jedna forma nemoci postihovala mozek a nervovou soustavu; provázely ji halucinace a záchvaty šílenství. Pacienti byli proto často považováni za posedlé ďáblem či za oběti očarování. V důsledku druhé formy se naproti tomu v těle stahovaly drobné cévy, což vedlo k odumírání tkání. Pacienti přitom trpěli nesnesitelným pálením a bolestmi, v konečném stadiu jim pak doslova uhnívaly prsty na nohou i rukou nebo rovnou celé končetiny. Výjimkou nebyla ani dočasná slepota či hluchota, píše Dotyk.

Nejstarší historické zmínky o této nemoci pocházejí z roku 857 našeho letopočtu, ale na odhalení jejího původce se čekalo až do 18. století. Francouzský biolog Louis Thuillier následně tuto domněnku potvrdil experimentem provedeným na prasatech a kachnách. Mlynáři si do té doby námelem nijak hlavu nelámali, zvláště hrubší mouka určená pro chudé ho často obsahovala nebezpečné množství.

Díky Thuillierovi a následné osvětě se začala mouka v mlýnech více kontrolovat a počet otrav výrazně poklesl. V 19. století se nemoc prakticky vyskytovala už jen v Rusku, kde se ke kontrolám buď z nevědomosti či lenosti nepřistoupilo.

V současném výzkumu drží prim Češi

Podrobnějším výzkumem námele se proslavili čeští vědci, kterým se podařilo nashromáždit veškeré jeho druhy ze všech koutů světa a při té příležitosti objevit 15 nových. Nemoc svatého Antonína, dnes už nazývanou odbornějším termínem „ergotismus“, způsoboval jeden konkrétní druh, vytvářený paličkovicí nachovou. Jde o jedovatou houbu, jejíž podhoubí mění semeník lipnicovitých rostlin v typický tmavý tvrdý útvar známý jako námel. Pokud ho někdo spolu s obilninou pozře, přijme do těla přes 40 různých alkaloidů.

Některé z nich působí v malém množství jako lék – díky schopnosti zužovat cévy se využívají například pro zastavení krvácení. Při předávkování se však dostavují křeče, nevolnost, zmatení mysli i gangréna. Pokud se těžká otrava nezačne včas léčit, může dokonce skončit smrtí.

Více zajímavých informací o námelu prozradil Miroslav Kolařík, vedoucí Laboratoře genetiky a metabolismu hub:

Zdroj: Pubmed, Science Focus, Dotyk