Kdy byla založena Moskva?

V dobách Kyjevské Rusi nerezonuje jen jméno současné ukrajinské metropole, ale ozývají se i jména dalších významných měst: Novgorodu, Černihivu nebo Perejaslavi. Kdy ale vlastně vstupuje do dějin současná ruská metropole: Moskva?

Rus v době vzniku Moskvy

V 11. století, kdy byla Moskva založena, byla Kyjevská Rus zrovna ve fázi dezintegračního procesu. Centrální moc kyjevského velkoknížete rapidně slábla a kdysi velká země se tak drolila na jednotlivá menší knížectví.

Jedním z nich bylo i Suzdalské knížectví na severovýchodě země. Zde vládl syn Vladimíra Monomacha Jurij Dolgorukij, který společně s ostatními příslušníky rodu Rurikovců také usiloval o kyjevský knížecí stolec. Od smrti schopného Monomachova syna Mstislava I. roku 1132 se v Kyjevě na velkoknížecím postu neustále střídala různá knížata.

Osada v lesích

Psal se zrovna rok 1147, když suzdalský kníže Jurij Dolgorukij zval novgorodského knížete Svjatoslava na jednání do malého dvorce Moskva. Je to první písemná zmínka, kterou o budoucí ruské metropoli máme. Tehdy sloužila jako pevnost, chránící přístup k Jurijově centru v Suzdali.

Zhruba deset let poté Jurij, který mezitím získal postavení kyjevského velkoknížete, obehnal Moskvu opevněním. Vznikl zde knížecí dvůr a také první moskevský chrám, který byl zasvěcen sv. Jan Křtiteli. Tehdy si ovšem asi ještě nikdo nedovedl představit, že Moskva bude jednou velkoknížectvím.

Jurij a jeho následníci

Jurij Dolgorukij se stal kyjevským velkoknížetem roku 1155. Celé roky strávil v bojích s ostatními Rurikovci. Dlouho si však svého triumfu neužil: již roku 1157 jej otrávili kyjevští bojaři. Jurijův syn Andrej Bogoljubskij pak roku 1169 Kyjev vyplenil, ale neusadil se zde: namísto toho přenesl velkoknížecí titul do Vladimiru nad Kljazmou.

V následujícím století byla Moskva jedním z měst, které vyplenili Mongolové. Po smrti velkoknížete Alexandra Něvského, slavného vítěze od Něvy, se pak v Moskvě ve druhé polovině 13. století usídlil Daniil Alexandrovič. Právě z jeho linie posléze povstaly velké osobnosti, jako byl například Ivan Kalita, Dimitrij Donský, Ivan III. nebo první car Ivan Hrozný.

Zdroje: Dějiny Ruska. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. FLORJA, Boris Nikolajevič. Církevní rozkol a slovanský svět. [Červený Kostelec]: Pavel Mervart, 2014. TÉRA, Michal. Kyjevská Rus: dějiny, kultura, společnost. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2019.