„Hra o trůny“ po česku: vraždy, intriky i vykastrovaný kníže!
Když roku 999 zemřel český kníže Boleslav II. Pobožný, nastalo v Čechách krušné období. K moci se totiž dostal Boleslav III. Ryšavý, podlý a krutý slaboch, který svou krátkou vládu utopil v krvi a skončil tak, jak si zasloužil. Co všechno se v Čechách po smrti velkého vládce Boleslava II. vlastně dělo?
Tři bratři
Boleslav II. po sobě zanechal tři syny: Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha. Situace, v níž se tito octli, nebyla zrovna růžová. Moc pražských knížat povážlivě oslabila a naopak posilovali polští vládci. Nadto došlo v roce 995 v Libici k masakru, při němž byli povražděni Slavníkovci. Kdysi mocné knížectví, sahající daleko na východ do současného Polska, se nyní dostávalo do krize.
Boleslav III. pak ani vzdáleně nebyl mužem, který dokázal v takové době vládnout. Svou neschopnost nahrazoval krutostí, kterou znechucoval i lidi svého věku. Jeho neschopnost ještě podtrhovaly rozpory s pražským biskupem Thiddaga, kterého několikrát vyhnal ze země!
Vražda a kastrace?
Záhy po svém nastoupení na knížecí stolec se ryšavec zaměřil na své dva bratry. V úvahách, jak by se mohl zbavit sourozenců sáhl po odporných ukrutnostech: staršího Jaromíra chtěl vykastrovat, mladšího Oldřicha pak dokonce zavraždit!
Nebohý Jaromír opravdu o mužství přišel, Oldřich byl naštěstí před bratrovým záměrem včasně varován. Boleslav údajně plánoval Oldřicha utopit v lázních! Oba bratři však přežili a společně s vdovou po otci Emmou uprchli do Bavor.
Alkoholik na stolci
Češi však byli s krutým despotou nespokojení a Boleslav byl roku 1002 sesazen. Patrně z popudu polského knížete Boleslava Chrabrého (který se později stal prvním polským králem) byl na pražský stolec dosazen jakýsi Vladivoj, který se na svá práva odvolával přes příbuzenství s Přemyslovci.
Aby si pojistil svou pozici, vypravil se Vladivoj za římským králem Jindřichem II., od něhož přijal české země v léno. Tak byly Čechy pevněji přimknuty ke Svaté říši římské. Vladivoj však rok na to zemřel – přesněji řečeno se upil k smrti. I když předáci krátce uznali Jaromíra, za pomoci polského knížete se do Čech vrátil kruťas Boleslav III. Ryšavý. Hrůzné divadlo mohlo pokračovat…
Tyran se vrací…
Boleslav III. Ryšavý se po návratu činil. Patrně ve vzteku na předáky sezval na masopustní úterý roku 1003 rod Vršovců. Jeden z členů tohoto mocného rodu byl i jeho zetěm. A právě ten měl tu „čest“ jako první pocítit tchánovu krutost…
Boleslav totiž na hostině tasil meč a svého zetě vlastní rukou zamordoval! Následně jeho muži pobili všechny Vršovce v místnosti. Na tento krutý čin čekal polský kníže, na kterého se vyděšení čeští předáci obrátili s žádostí o pomoc. Přišla jeho chvíle!
Kdo s čím zachází…
Staré české pořekadlo se zde naplno vyplnilo. Polský kníže totiž pozval Boleslava III. na jednání. Bezelstný český kníže opravdu přijel, ale místo očekávaného přátelského jednání jej Boleslav Chrabrý nechal oslepit a uvrhl jej do žaláře!
Sám se pak vydal do Prahy, aby se zde usadil na český knížecí stolec. Měl ostatně jisté nároky: jeho matka Dobrava byla dcerou českého knížete Boleslava I. Ukrutného, slavného bratrovraha. Římsko-německý panovník Jindřich II. po něm požadoval složení lenního slibu. Boleslav Chrabrý se mu vysmál, což se ale nevyplatilo. Jindřich II. měl totiž eso v rukávu: právoplatně Přemyslovce Jaromíra a Oldřicha.
Přemyslovci jsou zpět!
Psal se rok 1004 a na Prahu pochodovalo vojsko v čele s Jaromírem, který se za podpory Jindřicha II. chystal chopit moci. V Praze se stále zdržoval Boleslav Chrabrý, jehož problémem byla posádka Vyšehradu – ta totiž vzdorovala a zůstala věrná Přemyslovcům. Když se k tomu dozvěděl o blížícím se českém vojsku, z Prahy radši uprchl.
Když pak Jaromír udeřil, dali se Poláci na zběsilý útěk, při kterém zahynul Soběbor, bratr svatého Vojtěcha. Při panickém útěku spadl z mostu. Moci v zemi se opět chopil Jaromír. Ani ten ale neměl místo jisté: roku 1012 byl svržen bratrem Oldřichem… Krize na počátku tisíciletí byla po jeho nástupu alespoň částečně zažehnána.
Zdroj: KOSMAS. Kronika Čechů. Vyd. 8., (V této úpravě a v Argu 1.). Přeložil Karel HRDINA, přeložil Marie BLÁHOVÁ, přeložil Magdalena MORAVOVÁ. Praha: Argo, 2011. MARSIPOLITANUS, Thietmarus. Kronika. Přeložil Bořek NEŠKUDLA, přeložil Jakub ŽYTEK. Praha: Argo, 2008. FIALA, Zdeněk. Přemyslovské Čechy: Český stát a společnost v letech 995-1310. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965. ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ, Jan FROLÍK, et al. Dějiny zemí Koruny české: Od pravěku po období rekatolizace. 10., aktualizované a doplněné vydání. V Praze: Paseka, 2021.