Heydrichův kufřík mohl skrývat zajímavá tajemství, o jeho obsahu toho ale mnoho nevíme
Krátce po atentátu, který se odehrál 27. května 1942 na Reinharda Heydricha, v autě zůstala jeho aktovka. Zatímco některé její části byly zdokumentovány, mnoho dokumentů z ní záhadně zmizelo. I po více než 83 letech zůstává tajemstvím, co všechno mohla aktovka skrývat.
Operace Anthropoid musela být odložena
3. října 1941 se v Londýně konala porada pod vedením plukovníka generálního štábu Františka Moravce, který informoval o nastoleném teroru. Na poradě bylo rozhodnuto o odvetné akci, jejímž cílem se měl stát Karl Hermann Frank nebo Reinhard Heydrich. Ke zneškodnění cíle mělo dojít 28. října, ale jak nyní víme, plány se trochu pozměnily.
Tato operace dostala krycí název Anthropoid a cíl měli zneškodnit dva důkladně vycvičení vojáci: Josef Gabčík a Karel Svoboda. Když došlo k výsadkovému výcviku, Svoboda se zranil a nemohl v přípravě pokračovat. Gabčík proto požádal o doplnění dvojice Janem Kubišem. O jeho schopnostech byl přesvědčen i major Karel Paleček, který Kubiše navrhoval před Svobodou. K odletu výsadku došlo až v noci z 28. na 29. prosince 1941.
Atentát na Heydricha
Den D nastal 27. května 1942. Bylo několik málo minut po půl jedenácté a protektorův vůz řízený osobním strážcem Johannesem Kleinem musel v prudké zatáčce zpomalit. Bohužel situaci zkomplikovala právě přijíždějící tramvaj. Přesto se jednalo o moment „teď nebo nikdy“. Gabčík tohoto momentu musel využít, ale jeho samopal se zasekl. Automobil ujel dalších několik metrů, ale Jan Kubiš jej zasáhl upravenou bombou, jejíž exploze poničila pravou zadní část. Střepy zasáhly nejen Heydricha, ale i samotného Kubiše. Při útěku Gabčík postřelil i Johannese Kleina.
Co skrývá záhadná aktovka?
V den atentátu měl u sebe Heydrich také aktovku. Po převozu říšského protektora do nemocnice však byla zabavena a předána gestapu. Bohužel v tento moment začínají stopy obsahu záhadně mizet. Zatímco některé výpovědi tvrdí, že se v aktovce nacházely pouze pracovní dokumenty, jako byly rozpisy schůzek, poznámky k říšským záležitostem a osobní dokumenty, jiné zdroje tvrdí, že kufřík mohl ukrývat daleko důležitější materiály.
Opravdu se v aktovce skrývaly seznamy spolupracovníků, strategické plány germanizace českých zemí a důvěrná korespondence s Heinrichem Himmlerem? To vše jsou však domněnky a různé teorie.
Spekulace a teorie
Obsah Heydrichovy aktovky se stal předmětem bádání historiků. Ti se rozcházejí v názoru na to, jaký význam její obsah měl. Německý historik Peter Longerich se domnívá, že se v aktovce mohly nacházet citlivé informace o klíčových osobnostech v české správě a zpravodajské zprávy. Pokud tomu tak skutečně bylo, je možné, že dokumenty zlikvidovalo samo gestapo ze strachu, aby se k informacím nedostal někdo jiný?
Někteří badatelé se také domnívají, že se v aktovce mohly skrývat informace o židovských transportech nebo plánech tzv. konečného řešení židovské otázky. K této domněnce odborníky vede především fakt, že Heydrich zastával ústřední roli v organizaci holokaustu.
Heydrichova aktovka jako relikvie moci
Heydrichova aktovka se po atentátu stala relikvií, o kterou projevovali zájem nejen zpravodajci, ale také historici a veřejnost. Důvodem je především to, že brašna mohla být klíčem k pochopení nacistické správy tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava.
I v současnosti zůstává Heydrichova aktovka jedním z nevyřešených tajemství druhé světové války. Brašna byla po atentátu zabavena gestapem, a tak nelze s jistotou říct, jaký obsah ukrývala. Kromě dokumentů je nejasný i osud samotné aktovky. Panují dohady, že kufřík mohl být přemístěn do Berlína, předán Himmlerovi nebo byl zničen už v Praze. Je však také možné, že se aktovka po pádu Třetí říše dostala spojenců, Sovětů nebo byl zabaven jako válečná kořist.
