Extrémní sucha napomohla vzestupu islámu v Arábii před 1500 lety

Přidat na Seznam.cz

Podle historických údajů mohla rozsáhlá sucha v Arábii v 6. století vést k zániku starověkého království Himyaritů a přispět k vzestupu islámského náboženství. Uvádí to server Newsweek.

Himyaritské království byla civilizace nacházející se přibližně v dnešním Jemenu. Předpokládá se, že Himyarité vládli velké části jižní Arábie přibližně od roku 115 př. n. l. až do roku 525 n. l., kdy království padlo pod nájezdy útočníků z křesťanské Etiopie.

Po desetiletí se v oblasti prosadilo judaismus a křesťanství, obě tato náboženství existovala ještě před náboženstvím islámu, které v Arábii vyhlásil v 7. století prorok Mohamed.

Dnes je islám jedním z nejpraktikovanějších náboženství na světě, podle odhadu Pew Research Center z roku 2015 se k muslimům hlásí zhruba čtvrtina všech obyvatel světa. To z něj činí druhé nejpraktičtější náboženství po křesťanství.

Nová studie zkoumala počátky islámu a kulturní podmínky, v nichž se etabloval, a to na základě zkoumání tehdejších klimatických podmínek.

Tým vědců pod vedením Dominika Fleitmanna, geologa a paleoklimatologa z Basilejské univerzity ve Švýcarsku, tak učinil na základě zkoumání staletí starých klimatických dat uložených v jeskyni Al Hoota v dnešním Ománu.

Konkrétně tým analyzoval vrstvy stalagmitu – kopce minerálních usazenin vystupujících ze dna jeskyně.

Tyto minerální usazeniny jsou užitečné pro studium historických klimatických dat, protože z nich vědci mohou mimo jiné odvodit roční množství srážek. Tvar a složení stalagmitů se totiž v průběhu času mění.

Například když skrz zeminu a na stalagmit kape méně vody, tím menší je průměr stalagmitu.

Jeden konkrétní stalagmit v jeskyni Al Hoota naznačuje, že zde bylo období sucha trvající několik desetiletí. Analýzou radioaktivního rozpadu uranu v minerálním ložisku vědci datovali toto sucho do počátku šestého století našeho letopočtu, i když s chybou asi 30 let.

Vědci se zabývali i dalšími zdroji, včetně údajů o stavu vody v Mrtvém moři a historických dokumentů popisujících dlouhé sucho v regionu, které byly datovány do roku 520 n. l.

Fleitmann a jeho kolegové se domnívají, že sucho přispělo k pádu Himyaritského království přibližně v této době, což umožnilo následný vzestup islámu v regionu.

V tiskové zprávě Fleitmann uvedl, že výzkum nenaznačuje, že by sucho přímo vedlo ke vzniku islámu, ale bylo „důležitým faktorem“ při velkých společenských změnách v té době.

„Obyvatelstvo zažívalo velké strádání v důsledku hladu a války,“ uvedl. „To znamenalo, že islám narazil na úrodnou půdu: lidé hledali novou naději, něco, co by mohlo lidi jako společnost opět stmelit. Nové náboženství to nabízelo.

„Bylo to trochu jako případ vraždy: máme mrtvé království a hledáme viníka. Důkazy nás krok za krokem přibližovaly k odpovědi.“

Výzkum byl publikován v časopise Science 16. června letošního roku. Je známo, že sucha se podílela na pádu mnoha jiných civilizací.

Himyarské království nebylo první, které padlo uprostřed sucha. Jiné studie zjistily, že Akkadská říše v Sýrii utrpěla náhlou změnu klimatu, která přinesla suché podmínky, jak naznačuje velký nárůst prachu před 4 200 lety, který pravděpodobně souvisel se stoletým suchem. Podle jedné studie byla tato změna „klíčovým faktorem, který přispěl ke kolapsu Akkadské říše“.

Předpokládá se, že mayská civilizace, která existovala až do roku 900 n. l. v Mexiku, byla také zasažena suchem, které zabilo miliony jejích obyvatel.

Země po celém světě se v současnosti potýkají s rekordními suchy a vlnami veder. Jihozápad USA se v současné době nachází v období, které vědci nazývají „megasucho“ – sucho trvající déle než 30 let. Podle jedné studie zveřejněné v únoru je probíhající sucho v tomto regionu nejextrémnější za posledních 1 200 let.

Očekává se také, že antropogenní změna klimatu způsobí, že v příštích třech desetiletích budou některé části Afriky tak horké, že budou pro člověka neobyvatelné. Zpráva Světové banky z roku 2021 předpovídá, že do roku 2050 bude v důsledku změny klimatu v Africe migrovat v rámci svých zemí až 86 milionů lidí.

Zdroj: Newsweek.com