Brána do pekla – přísně tajná pouštní záhada SSSR
Mohutná jáma v turkmenské poušti, známá jako „Brána do pekla“, chrlí oheň po celá desetiletí – ale její původ je považován za přísně tajný, píše BBC.
Kráter vznikl jako výsledek lidské činnosti, kdy zde v roce 1971 prováděli sovětští geologové průzkum ložiska zemního plynu na území Turkmenistánu uprostřed pouště Karakum nedaleko oázy Darvaza. Během vrtání došlo k propadnutí podloží a vzniku kráteru o průměru 100 metrů a hloubce kolem 20 metrů. Dle vyjádření místních obyvatel sovětští geologové během vrtání narazili na podzemní jeskyni, do které se následně propadl strop. Došlo k proražení izolačních vrstev horniny, což umožnilo únik ložiska zemního plynu na zemský povrch. Z důvodů bezpečnosti, aby se plyn nešířil do okolí, se sovětští geologové rozhodli v roce 1971 unikající plyn zapálit.
Poté, co se kanadský průzkumník George Kourounis v roce 2013 vydal na první expedici, aby prozkoumal hlubiny kráteru, zjistil, že nikdo vlastně neví, jak tato brána do pekla skutečně vznikla. Podle místních turkmenských geologů vznikl zející kráter o šířce 69 metrů a hloubce 30 metrů v 60. letech 20. století a byl osvětlen až v 80. letech. Ačkoliv plyn a ropa byly během sovětské nadvlády v Turkmenistánu vysoce ceněnými komoditami, zdá se, že jakýkoli záznam o vytvoření kráteru je nyní utajovanou a přísně tajnou informací.
Jisté je, že toto velkolepé ohniště se stalo jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí v zemi, kterou ročně navštíví asi 6 000 návštěvníků. Po většinu posledního desetiletí, kdy se slunce noří pod moře písečných dun Karakum, přicházeli poutníci s vytřeštěnýma očima z blízka i z dálky, aby byli svědky toho, jak toto žhnoucí koloseum ohně osvětluje pouštní oblohu.
Návrhů na uhašení, odpálení, sesunutí či zahrnutí, zkrátka uzavření Brány do pekla se za poslední léta nakupila dlouhá řada. Většina jich byla zamítnuta pro přílišnou nákladnost nebo neproveditelnost.
Bývalý, silně autokratický turkmenský prezident Gurbanguly Berdymuhamedov jen nerad slyšel řeči odborníků o tom, že je něco nemožné. Nicméně slib, který dal svému lidu v roce 2013 – a sice že Bránu do pekla uzavře – naplnit nedokázal. A možná proto trvá na likvidaci populární turistické destinace jeho syn a současný prezident Serdar Berdymuhamedov.
Oficiálně svůj postoj zdůvodnil tím, že vytrvalé spalování zemního plynu v kráterů má negativní dopady na zdraví lidí žijících v okolí, že jde o plýtvání cennými zdroji zemního plynu a vede to ke zbytečnému poškozování životního prostředí. Ale zřejmě mu jen vadilo, že jeho země je v očích celého světa spojována s Bránou do pekla.