Zpívající písek: Zvuky dun vznikají pohybem tisíců drobných zrnek

Na světě existuje pouze hrstka míst, na kterých můžeme zaslechnout zpěv dun. Jejich hluboké tóny mohou připomínat dunění, nebo dokonce zvuk varhan. Vznikají přirozeně v pouštích při sesouvání písku, kdy pohyb tolika zrnek najednou začne rezonovat celou krajinou.

Duny se nacházejí prakticky v každé pouštní oblasti. Jedná se o přesyp písku, který se vytvořil postupným přesouváním zrnek pomocí větru. V jednom bodě se však zastaví a na něj se pak nabalují další a další částice. Zatímco ovšem tyto „hroudy písku“ nejsou ve světě nijak vzácné, cesta za jejich zpěvem není vůbec jednoduchá. Písek musí splňovat spoustu specifických podmínek, aby duny mohly spustit svou krásnou píseň.

Proč duny zpívají?

Fenomén zpívajících dun je celosvětově známý. Přesto dokáže mnohé překvapit, když se v tiché a pusté poušti náhle ozve kromě hučení větru sytý, jako by varhanní tón znějící na kilometry daleko. Ne každý už pak ale ví, jak vlastně tento fascinující zvuk vzniká.

Aby se poušť proměnila v koncertní síň, musí splňovat řadu kritérií. Prvním je velikost jednotlivých zrn písku. Všechny by se měly pohybovat v úzkém rozmezí 0,1 až 0,5 mm. Dále je nutný kulatý tvar a obsah oxid křemíku. Pokud písek neznečišťují prachové částice a vzduch dosahují nízké vlhkosti, zvyšuje se pravděpodobnost, že duny spustí svou píseň.

Samotná „hudba“ je způsobena sesuvem nebo skluzu písku z duny. Člověk by sice očekával pouze určité šumění či škrábání, příroda si však připravila něco mnohem pozoruhodnějšího. Pohybem milionů drobných zrnek písku naráz vytváří tón, který připomíná hluboký zpěv, někdy dokonce varhany. Ne vždy se rozezní tak silně – někdy pouze tlumeně bzučí, jindy pak rozechvívají pouštní krajinu na dlouhé vzdálenosti.

Sesuv dun je způsoben buď gravitací, činností větru, nebo jim můžeme pomoci sami tím, že budeme chodit v oblasti hřebenů. Vydávané zvuky jsou také nejspíš mnohem hlasitější, než byste si mohli myslet. Intenzita může dosahovat až hodnot 105 decibelů, což je pro lepší představu velmi srovnatelné se sbíječkou nebo rockovým koncertem. Při takovýchto hodnotách může podobný hluk při delším vystavování poškodit náš sluch – tak hlasité mohou zpívající duny být.

Kde je najít?

Jak jsme již výše zmínili, pouštní hudební nástroj není jednoduché najít. Přesto se ve světě vyskytuje několik lokalit, které veškeré nároky splňují.

• Čína: Za jedněmi z těch nejhlasitějších zpívajících dun na světě bychom se museli vydat na poušť Badain Jaran. Ta je mimo jiné součástí rozsáhlé pouště Gobi.

• Kazachstán: Na jihovýchodě země se nachází suchá skalnatá oblast. Dnes je známá jako národní park Altyn-Emel. Kromě hrajícího písku se zde můžeme setkat s hlubokými kaňony.

• Namibie: Tento neznámý stát na jihu Afriky skrývá obrovské hory z červeného písku. Zpěv dun v poušti Namib je však poměrně slabý.

• USA: V národním parku Great Sand Dunes se nachází největší duny v Severní Americe. Ty jsou velkým lákadlem pro turisty.

Jsou i případy, kdy se může stát, že zpěv dun utichne. Stane se tak například po silném dešti nebo pokud dojde k narušení struktury písku. O to víc se poukazuje na výjimečnost tohoto jevu.

Pískovcové varhany

Nejen sesuvy dun způsobují, že se příroda rozezní. Dalším úkazem jsou tzv. pískovcové varhany. Se zpívajícími dunami se mohou snadno zaměnit, nicméně tyto dva pojmy jsou dosti odlišné. Pískovcové varhany jsou skalní útvary připomínající píšťaly varhan. Zvuk vzniká díky větru, který proudí skrz tvary v kameni. Představit si je lze jako obrovské flétny, do nichž místo nás fouká vítr. Podobné tóny je možné zaslechnout i v kaňonech, jeskyních apod.

Hudba není jen lidskou záležitostí. I příroda si za určitých podmínek dokáže zahrát na vlastní hudební nástroj a vytvořit zcela jedinečnou atmosféru. Není sice vždy jednoduché ji zaslechnout, to však dodává na její výjimečnosti a kráse.

Zdroje: Magazin.aktualne.cz, Idnes.cz, Britannica, Research Gate