Znáte největší podvodníky všech dob? Někteří z nich dokázali prodat i Eiffelovu věž

Přidat na Seznam.cz

Dokázali oklamat banky, podnikatele i úřady. Frank Abagnale a Viktor Lustig se zapsali do historie jako jedni z nejproslulejších podvodníků všech dob. Jejich příběhy dodnes fascinují – nejen svým rozsahem, ale hlavně vynalézavostí, s jakou své triky prováděli.

Frank Abagnale: Geniální lhář s tváří andílka

Frank Abagnale se narodil v roce 1948 a ještě než mu bylo 21 let, měl za sebou neuvěřitelný seznam podvodů. Sám tvrdil, že během pěti let procestoval jako falešný pilot Pan Am půlku světa, vydával se za lékaře i právníka a napáchal škody za více než 2,5 milionu dolarů. Pokud to zní jako filmový scénář, není divu – jeho příběh inspiroval hollywoodský hit Chyť mě, když to dokážeš s Leonardem DiCapriem.

Abagnale byl především mistr padělání. Dokázal si vytvořit falešné šeky, razítka i doklady s takovou precizností, že je přijímaly banky po celé Americe. Jeho hlavní trik? Vystupoval jako sebevědomý profesionál, kterému nikdo nepoložil zbytečné otázky. Když na vás mluví pilot v uniformě, neptáte se, jestli má pravý průkaz. A právě to byla jeho zbraň – jistota a šarm.

Je ale fér dodat, že ne všechny historky, které o sobě šířil, byly pravdivé. Novější zkoumání ukázalo, že mnohé ze svých činů značně přikrášlil. Například slavný útěk z vězení v Atlantě, který je ve filmu vykreslen jako geniální, se nikdy nestal. Přesto nelze popřít, že Abagnale měl neuvěřitelný dar manipulace a intuici, díky které si uměl získat důvěru lidí téměř okamžitě.

Franka Abagnalea si zahrál ve filmu Chyť mě, když to dokážeš Leonardo DiCaprio
Franka Abagnalea si zahrál ve filmu Chyť mě, když to dokážeš Leonardo DiCaprio, Zdroj: Shutterstock

Viktor Lustig: Muž, který prodal Eiffelovku. Dvakrát

O něco dříve, v roce 1890, se v Čechách narodil Viktor Lustig. Na rozdíl od Abagnalea měl jeho život více společného s klasickým podsvětím. Přesto i on byl především vynalézavý a charismatický. Jeho nejslavnější čin? V roce 1925 přesvědčil několik pařížských obchodníků, že Eiffelova věž je určena k prodeji do šrotu.

Zní to absurdně, ale fungovalo to. Lustig se vydával za vládního úředníka a zorganizoval schůzku v luxusním hotelu, kde obchodníkům vysvětlil, že demolice věže musí proběhnout potají kvůli možným protestům veřejnosti. Jeden z podnikatelů, André Poisson, na podvod skočil – zaplatil nejen za „kontrakt“, ale přidal i tučný úplatek, aby měl jistotu, že vyhraje výběrové řízení.

Lustig utekl s penězi do Vídně. A co víc – po pár týdnech se do Paříže vrátil a pokusil se celý trik zopakovat. Tentokrát ale narazil. A tak zamířil do Spojených států, kde se proslavil dalšími rafinovanými podvody.

Například prodával „rumunské krabičky“ – zařízení, které mělo kopírovat bankovky. Fungovalo to tak, že do přístroje vložil pravou bankovku a nechal ji po pár minutách „zkopírovat“. Oběť byla natolik ohromená, že neváhala zaplatit tisíce dolarů, aby krabičku získala. Netušila, že uvnitř byl jen pečlivě připravený trik.

Lustig se prý dostal i k samotnému Al Caponemu. Tvrdil mu, že má výhodnou investici. Capone mu dal 50 000 dolarů, Lustig je schoval a po několika týdnech přišel s tím, že obchod nevyšel – a vrátil mu všechny peníze. Capone byl tak udivený jeho „čestností“, že mu dal odměnu 5 000 dolarů. A právě o tu šlo Lustigovi od začátku.

Nakonec ale padl. V roce 1935 ho FBI dopadla kvůli padělání bankovek a byl odsouzen k 15 letům ve věznici Alcatraz. Tam také v roce 1947 zemřel.

Eiffelova věž, kterou se Viktor Lustig pokusil dvakrát prodat
Eiffelova věž, kterou se Viktor Lustig pokusil dvakrát prodat, Zdroj: Shutterstock

Co spojuje génie klamu

Frank Abagnale i Viktor Lustig byli každý jiný – jiná doba, jiný styl, jiné prostředky. Přesto je spojovala schopnost přesvědčit ostatní o své důvěryhodnosti. Nešlo jen o technické triky nebo padělky. Klíčovou roli sehrávalo vystupování, sebevědomí a schopnost číst druhé lidi.

Jejich příběhy dodnes slouží jako fascinující ukázka toho, jak moc lidé věří autoritám a jak snadno lze důvěru zneužít. Jsou to příběhy o lsti, drzosti i lidské naivitě. Ale také o tom, že hranice mezi géniem a zločincem bývá někdy zatraceně tenká.

Zdroj: dnes.cz, thehustle.co, e15.cz