Zmizení osady Roanoke: Největší záhada americké historie

Představte si tohle. Odjedete na dovolenou a když se vrátíte, je váš dům prázdný. Všichni sousedi zmizeli. Auta pryč. Věci na svém místě, ale nikde nikdo. Kapitán White zažil něco podobného v roce 1590. Vrátil se na ostrov Roanoke a celá jeho kolonie byla pryč. 115 lidí jako by se rozpustilo ve vzduchu. Jediné, co našel, bylo slovo vyryté do dřeva. Dodnes nikdo neví, co se tam stalo. Je to jedna z největších záhad historie vůbec.

Jak to celé začalo: Anglie chce svou kolonii

Rok 1587. John White má úkol – založit první anglickou kolonii v Americe. Vezme s sebou 115 lidí a vydá se na ostrov Roanoke. Je to kousek od dnešní Severní Karolíny. Jeho dcera Eleanor jede taky, a navíc čeká dítě.

Cesta přes oceán trvá věčnost. Lidi jsou unavení, ale nadšení. Konečně se jim splní sen o novém životě. Eleanor porodí holčičku – Virginii. První anglické dítě narozené v Americe.

Všichni jsou nadšení. Nový život, nový začátek. Ale Amerika není žádná pohádka. Počasí je kruté, půda těžká na obrábění. A hlavně – jídlo rychle dochází. White musí jet zpátky pro zásoby. Říká rodině: „Za rok jsem zpátky, slibuju.“ Měl vědět, že v životě nic nejde podle plánu. Zvlášť ne v 16. století, kdy se všechno komplikuje.

Proč se White nevrátil hned: Španělé dělají problémy

1588 – Španělsko napadlo Anglii.. Všechny lodě jdou do boje. White? Ten může čekat. Nikdo mu nedá loď, nikdo se o něj nestará. Tři roky sedí doma a kouše si nehty. Co se děje s jeho rodinou? Jak se má jeho vnučka? Žije vůbec ještě?

Až v roce 1590 konečně dostane malou loď. Posádka malá, cesta pomalá. Každý den se modlí, aby dorazil včas. Dorazí na Roanoke 18. srpna. Zrovna v den třetích narozenin své vnučky. Dárek pro ni ale nemá. Má strach z toho, co najde.

Co našel White: Nic a jedno podivné slovo

White vystoupí na břeh. Ticho. Osada je prázdná jako po vyhlazení. Domy stojí, ale nikdo v nich není. Žádné stopy bitvy. Žádná krev. Ani kosti.

Prochází každý dům. Volá jména. Nic. Jen echo. Kde je Eleanor? Kde je malá Virginia? Jediná stopa – slovo CROATOAN vyryté do dřevěného sloupu. Na stromu je ještě CRO. Předem se dohodli, že když budou muset pryč, nechají takovou zprávu.

Croatoan je název nedalekého ostrova. Žijí tam přátelští indiáni, kteří kolonistům nikdy neublížili. White chce hned tam jet. Má naději, že tam svou rodinu najde živou a zdravou. Ale počasí se pokazí, kotvy se poškodí a bouře ho nutí zpátky na moře. Musí zpátky do Anglie. A už se nikdy nevrátí. Umře s vědomím, že svou rodinu opustil.

Kam zmizeli: Tři hlavní teorie

Nikdo to neví zaručeně. Lidé si můžou jen domýšlet. Každá teorie zní logicky, ale žádnou se nepovedlo dokázat.

První možnost – přestěhovali se k indiánům. Možná jim došlo jídlo a indiáni jim nabídli pomoc. Některé indiánské rodiny v té oblasti mají světlé vlasy a modré oči. Možná se jejich předci spářili s Angličany. Kdo ví, možná tam jejich potomci žijí dodnes.

Druhá možnost – všichni umřeli. Nemoc, hlad, zima. Amerika v 16. století nebyla žádná procházka růžovým sadem. Možná je zabila epidemie nebo jim došlo jídlo. Indiáni je pohřbili a příroda zbytek smetla. Za tři roky se toho dá hodně změnit.

Třetí možnost – někdo je zavraždil. Nepřátelský kmen možná zaútočil a pak uklidil stopy. Nebo se pokusili odplout a utopili se. Proč ne? Možností je spousta, ale důkazů málo.

Archeologové našli anglické věci na různých místech. Ale pořád nevíme, co se stalo. Možná se to už nikdy nedozvíme.

Roanoke je prostě záhada. 400 let pátrání a pořád nic konkrétního. 115 lidí zmizelo beze stopy. Kde jsou? Co se s nimi stalo? Žijí jejich potomci někde mezi námi? Asi se to nikdy nedozvíme. A možná je to tak lepší.

Některé věci mají zůstat tajemstvím. Dělá to život zajímavější. Historie není jen o tom, co víme. Někdy je důležitější to, co nevíme. Otázky, které nás nutí přemýšlet.

White už nikdy neuviděl svou dceru ani vnučku. Slovo CROATOAN je všechno, co po nich zbylo. Symbol všeho, co jsme ztratili a už nenašli. Možná některé otázky nemají odpověď. A možná je to tak správně. Někdy je záhada cennější než pravda.

Zdroje: Wikipedia, denik.cz, Květy,