Stáli Vikingové za smrtí Svaté Ludmily? Historici znovu otevřeli prastarou záhadu a pravda konečně vyplula na povrch

V září roku 921 se na hradišti v Tetíně odehrála událost, která otřásla raně středověkými Čechami. Zemřela zde kněžna Ludmila – žena, jež se později stala první českou svatou a symbolem křesťanské tradice. Příběh o její násilné smrti známe z legend, které viní její snachu Drahomíru. Jenže otázka, co přesně se tehdy stalo, nepřestává historiky dráždit ani po více než tisíci letech.

Od narození k moci

Ludmila přišla na svět kolem roku 860, podle některých pramenů už o rok dříve. Její dětství zahaluje tajemství, kronikáři se zmiňují jen o tom, že pocházela z knížecího rodu. Jako teenager se provdala za Bořivoje I., prvního doloženého knížete Čech. Společně přijali křest, čímž symbolicky přivedli zemi k novému náboženství.

Po Bořivojově smrti se Ludmila nestáhla do ústraní – naopak. Diskuse o tomto postavení ukazují, že Ludmila nebyla jen vedlejší figurou, ale také měla reálný vliv na chod státu a stála opravdu u zrodu přemyslovské moci. A také se stala oporou rodové politiky a převzala důležitou roli ve výchově svých vnuků, zejména malého Václava. A právě o jeho budoucnost se rozpoutal spor, který vyústil v tragédii.

Když zemřel kníže Vratislav I., byl Václav příliš mladý, aby sám vládl. O moc tak začal boj mezi dvěma vlivnými ženami – jeho matkou Drahomírou a babičkou Ludmilou. Drahomíra chtěla mít vládu pevně v rukou, Ludmila se snažila chránit křesťanskou výchovu vnuka a svůj vliv na jeho rozhodování. Tento konflikt nakonec přerostl v otevřený mocenský střet.

Osudná noc na Tetíně

Z nejstarších pramenů i pozdějších kronik vyplývá, že Drahomíra údajně pověřila dva muže jménem Tunna a Gommon, aby Ludmilu zavraždili. Podle nejznámější verze byla svatá Ludmila 15. září roku 921 uškrcena svým vlastním závojem, když se modlila v noci v Tetíně. Je však tento příběh pravdivý?

Někteří historici poukazují na to, že v raném středověku skutečně docházelo k nájezdům severských válečníků do mnoha částí Evropy a takové scénáře mohly inspirovat spekulace, že i tito útočníci mohli mít severský původ. Doposud však nebyl nalezen žádný primární pramen, který by toto tvrzení potvrzoval.

Vikingové? Nebo jen domácí intriky?

Teorie o tom, že za Ludmilinou smrtí mohli stát Vikingové, zní jako scénář historického dramatu. Nájezdy severských bojovníků byly v Evropě tehdy na denním pořádku, a tak není divu, že se objevily i podobné spekulace. Žádný důkaz ale zatím jejich účast nepotvrdil.

Současní historici se proto více přiklánějí k tomu, že šlo o čistě vnitřní záležitost. Ludmila podle nich byla obětí mocenského boje o vliv nad budoucím knížetem a směřování celé země.

Ludmila a její dědictví v evropském kontextu

Historici dnes zdůrazňují, že význam Ludmily přesahuje české hranice. Podle Britannicy byla jednou z prvních ženských panovnic ve střední Evropě, která aktivně formovala směřování svého rodu i celé země. Její mučednická smrt posílila křesťanskou identitu Čech a položila základy kultu svatých v regionu. Právě její kanonizace otevřela cestu i pro pozdější uctívání svatého Václava. Moderní archeologické nálezy z Tetína a Prahy navíc dokazují, že její příběh nebyl jen literární legendou – odpovídá reálné postavě s výjimečným postavením v raně středověké společnosti.

Ludmila jako symbol

Příběh svaté Ludmily přežil staletí a stal se součástí české identity. V 19. století ji obrozenci oslavovali jako symbol zbožnosti a pevného charakteru. Antonín Dvořák její osud zvěčnil v oratoriu Svatá Ludmila a na pražských Vinohradech vyrostl kostel, dnes bazilika, která nese její jméno.

Navíc se dochovaly cenné relikvie spojené s její osobou – ostatky, oděvy, doklady úcty – které dávají historikům možnost ono nejasné návraty legend prověřovat pomocí antropologie a archeologie.

Dnes vnímáme Ludmilu nejen jako historickou postavu, ale také jako ženu, která dokázala propojit víru, politiku a kulturu. Možná právě proto nás její příběh dodnes fascinuje – je v něm kus detektivky, kus rodinného dramatu a kus legendy, která nás nutí klást si otázky, na které už možná nikdy nedostaneme jednoznačnou odpověď.

Zdroj: dotyk.cz, english.radio.cz I., english.radio.cz II., britannica.com