Turistika v Severní Koreji: Cestovní ruch je vnímán jako příležitost k posílení ekonomiky země, přesto však luxusní hotely často zejí prázdnotou

Turismus měl být novou zbraní severokorejského režimu v boji s izolací a hospodářskou krizí. Výstavba přepychových hotelů a plán na severokorejské Las Vegas, ale tvrdě narazily na realitu. Žádné přívaly turistů ze zahraničí se nekonaly, a tak zůstaly jen prázdné budovy a neuskutečněné sny.

Proč Severní Korea vůbec láká turisty?

Země, která je synonymem pro izolaci, strach a vojenskou disciplínu, paradoxně vítá každoročně několik tisíc zahraničních turistů. Severní Korea vnímá turismus jako ekonomickou příležitost i nástroj propagandy. Ale jak může být cestování do takto uzavřené země atraktivní? Pro některé cestovatele je právě tajemství a zakázané ovoce tou hlavní motivací. Jiní jsou fascinováni ideologickým kontrastem nebo monumentální architekturou.

Jenže realita severokorejského turismu je mnohem komplikovanější než jen adrenalinový výlet do jiného světa.

Las Vegas na východě jako megalomanská vize

Severokorejský režim dlouhodobě sní o tom, že vytvoří vlastní verzi turistického ráje. Město Wonsan na východním pobřeží, s malebnými horami a plážemi u Japonského moře, mělo být přetvořeno na luxusní destinaci pro mezinárodní návštěvníky. Vznikl plán na vytvoření „mezinárodní turistické zóny“, kde by platily odlišné zákony a kde by mohli zahraniční návštěvníci relaxovat ve stylu Dubaje nebo Las Vegas – s kasiny, jachtami, hotely a plážovými resorty.

Projekt Wonsan-Kalma Coastal Tourist Area měl být dokončen v roce 2019. Výsledek? Z velké části nefunkční infrastruktura, neobsazené hotely a „město duchů“, kde se konají jen propagandistické akce nebo slavnostní přehlídky pro domácí kamery.

Proč tak ambiciózní projekt selhal? Může za to mezinárodní embargo, pandemie, ale i neschopnost režimu pochopit, co turismus ve 21. století skutečně obnáší.

Luxusní hotely, ve kterých nikdo nebydlí

V Pchjongjangu stojí ikonická stavba Hotel Rjugjong, někdy přezdívaný „hotel zkázy“. Se svými 105 patry měl být v 90. letech nejvyšším hotelem světa. Místo toho se po desetiletí tyčil jako nedokončený betonový kolos bez hostů, bez funkčních pokojů, bez provozu. Navzdory občasným snahám o rekonstrukci zůstává symbolem nerealizovaných ambicí režimu.

Podobně dopadl i výše zmíněný komplex ve Wonsanu – hotely zde byly dokončeny, ale turisté nepřijeli. Místo mezinárodní klientely zde pobývají pracovníci režimu a sem tam se zde odehraje propagandistická akce nebo výstava.

Přitom infrastruktura zahrnovala letiště, nové silnice, nákupní centra i golfová hřiště – vše bez využití. Nevyužité luxusní komplexy se tak staly moderními ruinami, které se rychle rozpadají bez údržby.

Co všechno (ne)smíte jako turista vidět?

Severokorejský turismus je pevně kontrolován. Každý turista musí být doprovázen dvěma státními průvodci, není dovoleno opouštět hotel bez doprovodu a konverzace s místními jsou omezené, protože by mohly být považovány za špionáž. Fotografování je omezeno, přístup na internet není běžně dostupný a musíte si koupit korejskou SIM kartu, cizí zde nefunguje.

Mnozí turisté popisují cestu jako „divadlo pro cizince“, kde jsou prohlídkové okruhy inscenované, lidé na ulicích vybraní, okolí perfektně uklizené. A přesto navzdory tomuto pečlivému kurátorství pronikají trhliny: prázdné obchody, ruiny na okraji měst, absence aut na šestiproudých dálnicích.

Otázka zní: je to ještě dovolená, nebo spíše exkurze do dystopie?

Ekonomika a propaganda ruku v ruce

Režim doufá, že turismus přinese peníze do státní pokladny. Jenže většina výnosů z cestovního ruchu jde přímo armádě nebo vládní elitě. Běžní Severokorejci z něj nic nemají – spíše naopak. Ti, kteří se při styku se zahraničními turisty dopustí byť i neúmyslného přestupku, riskují kruté tresty.

Opravdu tedy může být turismus nástrojem zlepšení ekonomiky, když je celý proces podřízen kontrole a manipulace?

Severní Korea je jedním z nejkontroverznějších míst, kam může turista zavítat. Návštěva může být fascinující a poučná, ale nikdy by neměla být romantizována. Turismus zde není jen odpočinkem, ale i konfrontací s totalitní realitou.

Pokud se ptáte, zda do Severní Koreje jet, položte si nejprve jinou otázku: Jsem ochoten podpořit režim, který porušuje lidská práva, výměnou za jedinečný zážitek?

Zdroj: bbc.com, edition.cnn.com, travel.gc.ca