Tohle jste o narozeninách možná nevěděli: Předávání dárků mělo oslavence chránit před zlými silami!

Narozeniny slavíme téměř automaticky – dort, dárky, přání, párty. Ale proč vlastně? Narozeninové tradice tu jsou mnohem déle, než byste si mysleli. V minulosti měla oslava dalšího roku života oslavence chránit před zlými duchy.

Ať už slavíte narozeniny bujarou oslavou s přáteli, tichým posezením s rodinou nebo vyjížďkou na dovolenou či dobrodružným zážitkem, zřejmě jste se nikdy nezamysleli nad tím, odkud tento zvyk pochází. Narozeniny jsou jednou z mála událostí oslavovaných napříč kulturami a staletími – a často měly úplně jiný smysl než dnes. V mnoha starověkých společnostech šlo o ochranu před temnými silami, jinde o potvrzení postavení ve společnosti. A i moderní oslavy skrývají netušené zvyky, které se liší podle toho, kde na světě jste.

Dárky jako štít proti zlým duchům

První narozeninové oslavy zaznamenáváme už ve starověkém Egyptě a později Řecku a Římě. Ovšem nešlo o radostné rodinné akce – slavili je hlavně panovníci a významní muži. Důvod? Jejich narozeniny byly chápány jako potenciálně nebezpečný moment, kdy je oslavenec zranitelný vůči zlým silám. Dary, přání a slavnostní atmosféra měly působit jako magická ochrana.

Ve starém Římě se oslavy rozšířily i mezi běžnější obyvatele, a to především u mužů. Ženy si narozeniny mohly oficiálně připomínat až později. Věřilo se, že přání, obřady a pozornosti posilují ducha a odvracejí zlé předpovědi.

Dorty, svíčky a bohové

Zvyk dávat dorty se svíčkami má své kořeny v antickém Řecku. Řekové obětovali kulaté medové koláče bohyni Artemis, která symbolizuje Měsíc. Svíčky měly znázorňovat měsíční záři – a věřilo se, že jejich kouř odnese přání oslavence až k bohům. Dnes nám sfouknutí svíček připadá jako hra, ale původně šlo o posvátný akt.

Dorty postupně získávaly i společenský význam. V období středověku se narozeninové pečivo podávalo u aristokratických stolů jako symbol bohatství a blahobytu.

Narozeniny v různých kulturách

Překvapivě ne všechny kultury narozeniny slaví. V judaismu a v některých afrických kmenech není narození jednotlivce považováno za důležité. Oslavují jiné životní události, jako je vstup do dospělosti, svatba nebo přechodové rituály.

Naopak v Jižní Koreji se slaví tzv. „baek-il“, tedy 100. den od narození dítěte. V minulosti byla dětská úmrtnost vysoká, a přežití prvních měsíců se proto slavilo jako zázrak. V Mexiku je zase důležitá oslava patnáctých narozenin dívek – „quinceañera“, symbolický přechod do dospělosti s velkou rodinnou slavností a ceremoniálem.

V Německu platí zvyk, že gratulace před narozeninami nosí smůlu. Oslavenec se tedy zdraví až v den narozenin. Ve Skandinávii se naopak považuje za nevychované přijít na oslavu bez přání.

Bizarní i úsměvné tradice

Některé narozeninové zvyky jsou spíš kuriózní než oslavné. V Kanadě je zvykem potřít oslavenci nos máslem – má to prý zajistit, že všechno „špatné“ po něm sklouzne. V Irsku se děti při oslavách lehce zvedají hlavou dolů a symbolicky se „ťuknou“ o zem – tolikrát, kolik je jim let, plus jednou navíc pro štěstí.

V Dánsku se vyvěšuje vlajka venku u domu tam, kde má někdo narozeniny. V Nizozemsku se gratuluje nejen oslavenci, ale i jeho rodině a blízkým – protože narozeniny se slaví kolektivně.

A na Filipínách se podává „pancit“, tedy nudle, které symbolizují dlouhověkost. Čím delší nudle, tím lépe – přestřihnout je je považováno za špatné znamení.

Moderní oslavy: marketing, emoce i identita

Dnes mají narozeniny jiný význam než dřív. Jsou příležitostí k setkání, k vyjádření lásky, ale i k prezentaci na sociálních sítích. Z oslav se stal kulturní fenomén – existují narozeninová přání, balonky, dorty, zážitkové poukazy i profesionální organizátoři.

Mnozí si ale k narozeninám udržují svůj osobní vztah. Někdo je rád slaví ve velkém, jiný je spíš přechází v tichosti. A někteří lidé narozeniny úmyslně ignorují – ať už z důvodu víry, nebo proto, že jim připomínají plynutí času.

Narozeniny ukazují, jak se lidstvo v čase mění. Co začalo jako ochranný rituál proti zlu, se proměnilo v radostnou oslavu života a vztahů. A přestože se formy liší podle místa i času, jedno zůstává: potřeba vyjádřit, že na někom záleží. Ať už dortem, přáním, nebo prostým „všechno nejlepší“.

Zdroje: Epochaplus.cz, En.wikipedia.org, Research Gate