Taneční mor z roku 1518: Davová mánie vedla k vyčerpání a smrti
Před pěti sty lety v červenci zachvátila město Štrasburk podivná mánie. Stovky občanů byly bez zjevného důvodu přinuceny tančit a rejdily několik dní jako kdyby byly v transu. Někteří lidé nakonec upadli do bezvědomí a někteří zemřeli. Taneční mor je považován za jednu z nejbizarnějších událostí v historii.
Frau Troffea a začátek šílenství
Vše začalo 14. července 1518, kdy žena jménem Frau Troffea vyšla do ulice ve městě Štrasburk a začala tančit. Nešlo však o radostné poskakování, ale o nekontrolovatelný tanec, který trval celé hodiny. Ani po vyčerpání žena nepřestala tančit a podle záznamů tančila tři až šest dní v kuse. Brzy se k ní přidali i další lidé. Nejprve šlo o jednotlivce, pak o celé desítky. Do konce měsíce tančilo na ulicích až 400 obyvatel.
Nešlo přitom o slavnost nebo kolektivní rituál, ale lidé tančili proti své vůli, lapeni jakousi neviditelnou silou. Někteří omdlévali, jiní pokračovali až do naprostého kolapsu. Podle dobových zpráv někteří lidé zemřeli na srdeční selhání, mrtvici nebo vyčerpání.
Lékaři radili netradičně
Z tanečního šílenství byly zmatené i tehdejší autority. Městská rada proto povolala lékaře, kteří odmítli nadpřirozené příčiny a označili stav za důsledek tzv. horké krve – tehdejší termín pro vnitřní přehřátí těla. A léčba? Paradoxně tanec.
Rada proto nechala postavit pódia a najala hudebníky, kteří měli tanečníky doprovázet. Tato strategie však problém jen zhoršila. Tančících přibývalo, stejně jako jejich kolapsů. Nakonec město přistoupilo k represivnějším metodám, kdy tanečníky odváželi pryč, zakázali hudbu a některé tanečníky obuli do dřeváků, aby tanec bolel.
Po několika týdnech šílenství konečně ustalo. Co ale tuto neobvyklou masovou reakci vyvolalo?
Hypotézy a spekulace
Dodnes se o příčinách tanečního moru vedou spory. Nejčastěji se objevují tři hypotézy:
Otrava námelem
Jednou z tradičních teorií je, že lidé se otrávili chlebem kontaminovaným námelem – houbou, která roste na obilí a obsahuje halucinogenní látky podobné LSD. Námelem otrávené osoby mohly trpět křečemi, halucinacemi i ztrátou kontroly nad vlastním tělem. Problém této teorie je, že tanec probíhal souvisle a šlo o rytmický pohyb, který probíhal často ve skupinách.
Hromadná psychóza
Mnoho historiků a psychologů se dnes domnívá, že za tanečním morem stojí masová psychogenní porucha, tedy kolektivní hysterie vyvolaná stresem a vírou. Rok 1518 byl obdobím extrémního utrpení v podobě hladomorů, epidemie, chudoby a náboženského tlaku. V této atmosféře tak stačila malá jiskra k rozpoutání šílenství.
Skutečná posedlost
Některé interpretace považují událost za náboženský fenomén. Středověká Evropa byla plná legend o sv. Vítovi a jiných světcích, kteří mohli lidi posednout tancem. Takzvaná choreománie byla považována za známku božího trestu nebo očisty. Víra v tyto jevy mohla přispět k jejich realizaci.
Taneční mor ve Štrasburku nebyl ojedinělý případ
Zajímavé je, že taneční šílenství ve Štrasburku nebylo úplnou výjimkou. Podobné případy byly zaznamenány v Evropě už od 14. století. Nejznámější je tanec svatého Víta, který se objevoval v Německu, Nizozemsku či Itálii. Někdy tančili jednotlivci, jindy celé davy. Často byl tanec spojen také s náboženskými poutěmi, extázemi či záchvaty.
Štrasburský případ byl však výjimečný svou intenzitou, dobovou dokumentací a reakcí města. Šlo o jeden z posledních takto masových projevů taneční mánie. S nástupem renesančního racionalismu a změnou lékařských názorů podobné jevy zmizely.
Tělo, mysl a kolektivní stres
Z moderní perspektivy je taneční mor fascinujícím příkladem toho, jak hluboce je lidská psychika propojena s tělem a jak silný vliv na nás má společenské prostředí. Dlouhodobý stres, nejistota a strach mohou vést k tělesným symptomům, které se mnohdy zdají být nepochopitelné. Dnes podobné stavy známe spíše jako panické ataky nebo psychosomatické poruchy.
Zároveň jde o varování, že víra, přesvědčení a sociální tlak dokáží ovlivnit celé skupiny lidí. V éře sociálních sítí a virálních trendů se forma změnila, ale princip zůstává.
Taneční mor z roku 1518 zůstává jednou z nejzáhadnějších kapitol evropské historie. Je to příběh, který se vzpírá jednoduchému vysvětlení a právě proto je tak fascinující. Ať už šlo o otravu, psychózu nebo nepochopený rituál, jedno je jisté: tanec, který začal jednou ženou, dokázal ovládnout celé město. A připomenout nám, že lidská mysl má někdy větší sílu než realita sama.
Zdroj: britannica.com, bbc.com, publicdomainreview.org, studie PubMed, studie ScienceDirect
