Svátky a dny jídla ve Švédsku: Dáte si vafle, žemle nebo krevetový chlebíček?
Ve Švédsku to není jen o kuličkách z IKEA. Seveřané si během roku dopřávají řadu gastronomických svátků, které oslavují jídlo v různých formách – sladkých, slaných, a občas i poněkud aromatických. Vítejte v zemi, kde má každé jídlo svůj den.
Vaflový den – 25. března
Na konci března se ve Švédsku pečou vafle. A ne jen tak ze zvyku – Våffeldagen má svůj původ v křesťanském svátku Zvěstování, ale jazykový posun a trocha skandinávského pragmatismu ho proměnily v oslavu křupavého těsta, šlehačky a jahodového džemu. Dnes to berou jako oficiální start jara – s plným žaludkem a špetkou cukru.
Doporučení: Švédi doporučují dát si vafle i na slano – třeba se sýrem nebo uzeným lososem. Proč si neudělat brunchový upgrade?
Den krevetového sendviče – 14. října
Ano, i sendvič má svůj den. A ne ledajaký – Räkmackans dag patří právě klasickému švédskému chlebíčku obloženému horou krevet, majonézou, plátkem vajíčka a citronem. Je to tak trochu symbol švédského „lagom“ – není to úplně noblesa, ale rozhodně to má styl.
Zajímavý fakt: Tento den vznikl jako reklamní tah v 50. letech, ale dnes ho berou vážně i v parlamentní kantýně. Vážně.
Semlové šílenství – tučné úterý v březnu
Na Fettisdagen, neboli tučné úterý, se po celé zemi prodávají „semlor“ – sladké žemle plněné mandlovou pastou a šlehačkou. Dřív to bylo poslední pořádné jídlo před půstem. Dnes? Národní obsese. Někteří je jedí i lžící z talíře s teplým mlékem. Jiní rebelují s verzemi v podobě wrapu nebo dokonce donutu. Švédsko se v semlové sezóně rozpoltí, ale nikdy nezapomene.
Den skořicového šneka – 4. října
Kanelbullens dag slaví nejvoňavější symbol švédského pečení – skořicový šnek. Slaví se od roku 1999 a najdete ho všude – v pekárně, v obchodě, doma i v práci. Je to jeden z těch dnů, kdy celý národ zavoní skořicí a máslem. A nikdo si nestěžuje.
Švédové říkají, že fika (jejich tradiční kávová pauza) bez kanelbully je jako sauna bez páry – prostě to nefunguje.
Surströmming – fermentovaný extrém (15. srpna)
Zhruba v polovině srpna přichází den, který zní spíš jako výzva než oslava: Surströmmingspremiär. Otevírá se sezóna kvašeného sledě – jídla, které má vlastní pravidla, vlastní etiketu… a hlavně vlastní, silně specifickou vůni. Jí se venku, často na chlebu s vařenými bramborami, cibulí a pivem. A ideálně s upřímnými přáteli, kteří vás po tom neodmítají pozvat domů.
Mazarínový den – 13. března
Pokud nevíte, co je mazarín, věřte, že o hodně přicházíte. Malý mandlový dortík s cukrovou polevou má vlastní den – a právem. Sladká pecka, která se hodí ke kávě a svádí svou nenápadnou elegancí. Vypadá jako drobnost, ale chutná jako triumf. A v březnu přichází jeho chvilka slávy.
Proč to všechno slaví?
Švédsko si z jídla udělalo událost. Ne kvůli přejídání, ale protože si cení každodenních rituálů – pauz, sdílení, chvil klidu. Jídlo je příležitost. A proč neudělat z každého vaflového sousta nebo šnečí spirály malý svátek? I v tom je kus severské filosofie: zpomalit, dát si něco dobrého a být spolu.
A co z toho pro nás?
Nemusíte být Švéd, abyste si udělali vaflový pátek nebo mandlové úterý. Tyhle dny nejsou jen o jídle, ale o náladě. Zkuste některý z nich doma – ať už si upečete skořicového šneka nebo jen dáte přátelům vědět, že dnes je den sendviče. Budou nadšení. A možná si příští rok naplánujete i vlastní kalendář švédských požitků.
Zdroj: efkaonthemove.com, lidovky.cz, Skandinávský dům
