Co dělali lidé ve středověku, aby se zbavili blech a vší? Nic hnusnějšího si neumíte představit
Sádlo na vlasech, ocet na kůži a kouzla proti hmyzu. Středověké recepty na vši a blechy vypadají z dnešního pohledu odpudivě, a přesto je lidé používali s vírou, že jim přinesou úlevu. Pojďme dnes společně na moment zamířit do minulosti a zjistit, jaké další způsoby lidé používali, aby se zbavili blech a vší.
Špinavý středověk a každodenní soužití s parazity
Když se dnes podíváme zpět do středověku, většina z nás si automaticky vybaví špinavé ulice, odpadky, neustálý zápach a nepořádek. A není divu – život bez tekoucí vody a moderní hygieny skutečně nebyl jednoduchý. Lidé se tehdy myli jen zřídka, koupání bylo luxus, který si mohli dovolit jen bohatší obyvatelé měst nebo ti, kteří cestovali k lázním.
Běžní lidé používali sudy a kádě a většinou si opláchli jen obličej a ruce, přičemž voda byla drahocenná a šetřilo se každou kapkou. Mýdlo bylo vzácné a drahé, nahrazovalo se solí nebo vápnem a běžné denní hygienické rutiny tak často neměly jinou možnost než být minimalistické.
V tomto prostředí přežívaly vši, blechy a další paraziti téměř všude – ve vlasech, na těle, v oblečení i v lůžkách. Pro středověkého člověka byla přítomnost hmyzu součástí každodenní reality a boj s ním se stal nutností, i když často odpornou.
Tuk, sádlo a další drastické „léky“
Jednou z nejbizarnějších metod, jak se lidé zbavovali vší a blech, bylo mazání těla i vlasů sádlem nebo živočišným tukem. Mast měla hmyz udusit a zamezit jeho dalšímu šíření, zároveň však přitahovala další nečistoty a zápach, takže efekt nebyl vždy stoprocentní. Přesto lidé tuto metodu používali dlouhá staletí, protože žádná jiná účinnější nebyla.
Dalším drastickým řešením bylo potírání vlasů a pokožky octem či louhem – silně kyselý či zásaditý roztok mohl zahubit část parazitů, ale pokožku dráždil a pálil. Pokud ani to nepomáhalo, oblečení se vystavovalo kouři z pálených bylin, čímž se snažili zahubit hmyz ukrytý v látce. Některé domácnosti dokonce vyráběly speciální bylinkové sáčky, které se vkládaly do šatníků a ložnic, aby hmyz odpuzovaly.
Česání a odvšivování jako nejúčinnější způsob
Hřeben a trpělivost byly ve středověku cennější než šperky. Jemně zoubkované hřebeny sloužily k mechanickému odstranění vší a hnid z vlasů a byly dostupné všem sociálním vrstvám. Odvšivování bylo často kolektivní záležitostí – lidé si pomáhali navzájem, kontrolovali si vlasy a odstraňovali parazity, kteří by jinak zůstali skrytí. Ženy, které uměly odvšivovat vlasy a oděvy byly dokonce vyhledávány, někdy doprovázely i cestující či rytíře, aby na dlouhých cestách minimalizovaly riziko šíření parazitů.
I oblečení bylo nositelem parazitů. V lůžkách ze slámy přežívaly blechy a štěnice, takže lidé přidávali do slámy voňavé byliny jako máta, heřmánek či levandule, a pokud to finanční možnosti dovolovaly, používala se lněná prostěradla a vlněné přikrývky jako bariéra proti hmyzu.
Bylinky, magie a amulety
Když fyzické metody selhávaly, přicházela na řadu magie a bylinky. Ořechové listí, pelyněk, levandule a rozmarýn se nosily ve švech oděvů, vycpávaly se jimi polštáře nebo se připravovaly malé sáčky jako amulety, které měly hmyz odhánět. Lidé věřili, že kouzla, zaříkávací formule či požehnání kněží mohla zaručit, že paraziti zmizí. Některé legendy dokonce uváděly, že léčitelé doporučovali nosit bylinky v uších nebo kolem pasu, aby parazity odpuzovaly.
Denní rituály a hygiena v omezených podmínkách
I přes nedostatek vody a mýdla měli lidé zavedenou denní rutinu. Umývání obličeje a rukou několikrát denně, zejména před jídlem, bylo považováno za nutnost. Městské rady dohlížely na čistotu ulic, odpadků a odpadních kanálů, aby minimalizovaly šíření hmyzu a nemocí. Přesto bylo nemožné se hmyzu úplně zbavit a lidé museli přijmout fakt, že vši a blechy budou součástí jejich života a učit se s nimi bojovat kombinací mechanických, chemických a bylinkových metod.
Odporné, ale nezbytné praktiky
Dnešní představy o čistotě nám dovolují pohled na středověké praktiky s odporem, ale ve své době šlo o otázku přežití. Mazání sádlem, potírání octem, kouř, bylinky i kouzla byly jedinými dostupnými prostředky, jak alespoň částečně zmírnit svědění a nepohodlí způsobené parazity. Pohled zpět nám zároveň ukazuje, jak zásadní je hygienické povědomí a proč moderní prostředky, jako šampony a spreje, změnily kvalitu života. Středověký člověk sice žil s parazity, ale svou odolností a vynalézavostí si dokázal ulehčit život i v těch nejméně komfortních podmínkách.
Zdroj: ctidoma.cz, historic-uk.com, revistapesquista.fapesp.br
