Severní Korea: Lidé nesmí nosit džíny, které symbolizují kapitalismus

Zatímco většina lidí po světě bere džíny jako běžnou součást šatníku, v Severní Koreji představují nečekaný problém. Nejde tu o módní faux pas. Džíny tam nesou nálepku ideologického nepřítele. V zemi, kde stát rozhoduje i o tom, jak dlouhé smíte mít vlasy, není oblečení otázkou vkusu. Je to otázka loajality a přežití.

Severní Korea zůstává jedním z nejizolovanějších států světa. Život za jejími hranicemi působí jako paralelní realita. Tamní každodennost se řídí pravidly, která zvenku vypadají jako špatný vtip. Džíny jsou zakázané, protože připomínají americký styl. Modrá riflovina je podle režimu symbolem kapitalismu a tedy i nebezpečného vlivu ze Západu.

Podle jihokorejské tajné služby jsou lidé v některých regionech za nošení džínů pokutováni nebo veřejně zostuzováni. V krajním případě je čekají nucené práce. Zvláště v oblastech poblíž hranic se zákaz bere velmi vážně. Tam, kde by mohla proniknout cizí kultura, se režim snaží tvrdě potlačit jakýkoli náznak individuality.

Vlasy podle předpisu

Severokorejci si nemohou jen tak zajít ke kadeřníkovi a říct si o nový styl. Každý střih musí odpovídat oficiálnímu seznamu účesů, který schválil stát. Ženy mají na výběr jen pár jednoduchých variant. Muži si musí nechat ostříhat vlasy tak, aby nepřesahovaly uši. Barvení, trvalá nebo melír jsou naprosto nepřípustné.

Porušení těchto pravidel není vnímáno jako estetická extravagance. Je to znak možné ideologické odchylky. Mladí lidé, kteří se snaží napodobit jihokorejské zpěváky nebo herečky, bývají zatčeni. Někteří z nich jsou posláni na převýchovu. Tam na ně čeká tvrdá práce, izolace a každodenní výuka propagandy.

Ve většině světa jsou vlasy jen další možností, jak ukázat, kdo jste. V Severní Koreji ale slouží úplně jinému účelu. Tam nejsou otázkou vkusu, ale poslušnosti. Když se někdo odchýlí od předepsané normy, bere se to jako varovný signál. Režim na takové věci reaguje rychle a bez slitování.

Všichni sledují všechny

Celá společnost funguje jako síť vzájemného dohledu. Lidé sledují sousedy, děti sledují rodiče, kolegové kolegy. Jakékoli podezřelé chování se hlásí úřadům. Stačí nevhodný výraz ve tváři, smích na nevhodném místě nebo tričko s anglickým nápisem.

Zahraniční filmy nebo hudba jsou přísně zakázány. Kdo je přistižen při sledování jihokorejského seriálu, riskuje vězení nebo horší trest. V roce 2021 podle lidskoprávních organizací čelilo několik mladistvých tvrdému potrestání jen za to, že si tajně pustili jihokorejský videoklip. Jeden z nich měl být údajně popraven.

Je běžné, že lidé žijí ve strachu nejen z režimu, ale i z lidí kolem sebe. Nikdy nevíte, kdo vás zítra udá. A právě to udržuje systém v chodu.

Běžné věci, zakázané činy

Oslavit narozeniny ve stejný den jako Kim Ir-sen? Nepřípustné. Mít doma Bibli? Ideologický zločin. Mluvit v soukromí v jihokorejském dialektu? Důkaz narušení loajality.

Jazyk i způsob vyjadřování podléhají dohledu. Anglická slova, slang nebo výrazy z jihu jsou považovány za kontaminaci. V domácnostech se dělají nečekané kontroly. Lidé často ani nevědí, co se ten den smí a co už ne. Pravidla se mění bez varování. Člověk může být potrestán i za to, že je příliš tichý, nebo naopak příliš veselý. Jakákoli odlišnost je považována za podezřelou.

Riflovina jako rebelie

V Severní Koreji neplatí právo tak, jak ho známe. Pravidla určuje režim podle toho, co se mu zrovna hodí. Tresty nejsou předem dané. Člověk může přijít o práci, být vyloučen ze školy, přemístěn se svou rodinou na venkov nebo skončit v pracovním táboře. Často bez soudu a bez možnosti obrany.

V zemi, kde i kus látky může vyvolat podezření, se džíny stávají tichým symbolem vzdoru. Mladí lidé, kteří si je i přes zákaz obléknou, riskují hodně. Ale právě tím vyjadřují odvahu být jiní. Tam, kde i běžný střih vlasů může rozhodovat o vašem osudu, nabývají banální věci zcela nového významu.

Zdroje: The Guardian, Wikipedie, Daily NK, HRW.org, Amnesty International