Samovznícení: Podle některých lidí jde o záhadný fenomén, jiní se přiklánějí k racionálním příčinám
Představte si to: pokoj v naprostém pořádku, židle neporušená, stěny jen lehce očouzené – a uprostřed místnosti leží lidské tělo, nebo spíš to, co z něj zbylo. Téměř celý trup shořel na prach. Nohy zůstaly. Všechno kolem je v podstatě netknuté. A všichni chtějí vědět, jak je to možné!
Když člověk shoří… jen tak?
Fenomén tzv. samovznícení člověka fascinuje už celá staletí. Prvních případů jsme si všimli už ve středověkých záznamech, ale skutečný zájem přišel až v 18. a 19. století. Postaral se o to například i Charles Dickens, který v románu Ponurý dům nechal postavu pana Krooka doslova vzplanout a shořet. Údajně to teda udělal na základě skutečných případů, které v té době kolovaly v tisku.
A ani moderní doba o podobné případy nemá nouzi.
Případy, které otřásly veřejností
Mary Reeserová, 1951, Florida
Její tělo bylo nalezeno na židli. Ze všeho zbyla jen noha v bačkorce a hromádka popela. Okolí židle – prakticky nedotčené. Policie dlouho tápala. Nakonec se přiklonila k tomu, že šlo o nehodu – žena kouřila a mohla usnout s cigaretou. Jenže: mohl by nedopalek způsobit tak rozsáhlé spalování?
Michael Faherty, 2010, Irsko
Tento případ se zapsal do historie tím, že jej irský koroner oficiálně označil jako „samovznícení“. Tělo bylo zničené, okolí téměř nedotčené. Nikdo nenašel žádný logický spouštěč ohně.
Český případ, Tábor, rok 2000
Starší žena byla nalezena u krbu. Horní část těla spálená na prach, dolní končetiny nepoškozené. Dům nevykazoval známky požáru, oheň se nikam nerozšířil. Policie nakonec případ uzavřela bez jasného závěru.
A co na to věda?
Vědecká komunita není tak nadšená z paranormálních vysvětlení jako milovníci záhad. Nejčastěji se odborníci přiklánějí k tzv. efektu knotu. O co jde?
Když začne hořet tuk v lidském těle (např. po zapálení oblečení cigaretou), roztavený tuk nasákne do oblečení a funguje podobně jako knot ve svíčce. Oheň tak hoří dlouho, pomalu a soustředěně – právě tolik, aby spálil většinu těla, aniž by zničil okolí.
Teorie zní bizarně, ale byla ověřena několika experimenty. Například v BBC testu shořela prasečí mrtvola ve stejné pozici jako u známých případů – a skutečně, okolní předměty zůstaly zachovány.
Alternativní teorie? Spíš na hraně fantazie
Během let se objevilo několik pokusů o jiné vysvětlení:
Aceton v těle – u alkoholiků nebo diabetiků může být v krvi zvýšená hladina hořlavých látek, ale nestačí to k tomu, aby člověk sám od sebe vzplanul.
Elektrostatický výboj – nějaký náhodný jiskrný impuls, třeba ze syntetického oblečení? Možné, ale vysoce nepravděpodobné.
Nadpřirozené vlivy – od kosmických paprsků přes neviditelné částice až po „pyrotony“, které si vymysleli příznivci paranormálních jevů. Bez důkazů zůstává všechno jen na úrovni fantazie.
Věda má jasno, lidé ale rádi věří tajemnu
Většina moderních vědců dnes mluví celkem jasně: samovznícení jako takové – tedy náhlý vnitřní výbuch nebo spontánní vzplanutí bez vnější příčiny – prostě neexistuje. V každém známém případě se nakonec našel nějaký racionální důvod. Někdy šlo o cigaretu, jindy o zapomenutý plamen, kombinaci alkoholu a spánku. A hlavně: vždy šlo o lidi osamělé, starší, často nemocné nebo pod vlivem.
Ale to neznamená, že bychom měli příběhy o samovznícení zcela odepsat. Právě naopak – často upozorňují na to, jak nebezpečné může být kouření v posteli, ignorování bezpečnostních opatření nebo nedostatečný dohled u zranitelných osob.
Shrnutí: Tajemno s nohama na zemi
Tak co tedy? Může se člověk sám od sebe vznítit? Pokud se ptáte vědců, odpověď je jasná: nemůže. Vždy je za tím něco – cigareta, svíčka, krb, alkohol. Ale protože je tělo samo o sobě v určitých podmínkách hořlavé, může celý proces působit děsivě a nepochopitelně.
A když do toho přidáme naši touhu po záhadách, hororových scénách a příbězích, které odporují logice, máme zaděláno na jednu z nejtrvalejších moderních legend.
Zdroj: zoom.iprima.cz, medium.seznam.cz, Britannica, NIH
