Po největších sopečných erupcích v historii často následovala léta neúrody

Sopky dokážou pěkně zatřást celým světem. Když se rozzuří, neničí jen své okolí, ale mohou změnit počasí na druhé straně planety. Po těch největších výbuších následovaly roky, kdy nic nerostlo a lidé hladověli. Možná si říkáte, jak může sopka v Indonésii ovlivnit neúrodu třeba u nás v Evropě. Některé erupce však byly tak brutální, že smetly celé civilizace a změnily běh dějin.

Tambora 1815

Indonéská sopka Tambora v roce 1815 předvedla ukázku toho, co dokáže pořádně naštvaná hora. Výbuch byl slyšet dva tisíce kilometrů daleko. Popel se dostal tak vysoko, že ovlivnil počasí na celé planetě.

Tolik prachu a síry v atmosféře zatemnilo slunce na celý rok. Rok 1816 se dostal do historie jako rok bez léta a nebyla to legrace.

V Evropě a Americe nastal hladomor, jaký svět dlouho neviděl. Úroda vymrzla už v červenci, ceny jídla vyletěly nahoru a tisíce lidí zemřely hlady. V Irsku to bylo tak zlé, že lidé jedli kůru ze stromů a trávu.

Krakatoa 1883

Krakatoa mezi Jávou a Sumatrou v roce 1883. Erupce vyhodila do vzduchu celý ostrov a zvuk byl tak silný, že ho slyšeli až v Austrálii.

Erupce způsobila tsunami, které smetlo téměř tři stovky měst a vesnic. Vlny vysoké jako desetipatrový dům zabily přes 36 tisíc lidí. Vlny dorazily až do Francie, kde byly ještě půl metru vysoké.

Popel z Krakatoa pokazil počasí na několik let. Po celém světě byly západy slunce tak barevné, že si lidé mysleli, že je konec světa. Teploty klesly a lidi si začali uvědomovat, jak moc dokáže jedna sopka ovlivnit celou planetu.

Krakatoa vlastně ukázala, že popel v atmosféře funguje jako obrovský slunečník. Zacloní slunce a celá Země se ochladí.

Santorini 1600 př.n.l

Sopka na Santorini kolem roku 1600 před naším letopočtem předvedla peklo na zemi. Byla čtyřikrát silnější než Krakatoa a doslova roztrhala ostrov na kousky. Dnes tam uvidíte obrovskou díru po sopce. Vypadá to, jako by někdo do ostrova kopl.

Tsunami z téhle erupce zdevastovalo celé východní Středomoří. Vlny vysoké jako mrakodrapy zasáhly Krétu, Egypt i dnešní Turecko.

Zmizela celá mínojská civilizace. Tahle vyspělá kultura, která ovládala moře po tisíc let, prostě zmizela skoro přes noc. Možná právě Santorini dalo Platónovi námět na legendu o Atlantidě.

Popel zničil úrodu v celém regionu na roky dopředu. Egypt zažil hladomor. Civilizace se z toho vzpamatovávaly desítky let.

Toba: Sopka, která nás málem vyhubila

Toba na Sumatře před 74 tisíci lety málem vyhladila naše předky. Tahle erupce byla tisíckrát silnější než Tambora.

Popel pokryl celou Indii vrstvou šest metrů vysokou. V Malajsii byly některá místa zasypané popelem vysokou jako dvoupatrový dům.

Erupce způsobila vulkanickou zimu, která trvala skoro deset let. Teploty klesly o pět stupňů a v době ledové to znamenalo naprostou katastrofu. Většina života v tropech prostě vyhynula.

Genetici zjistili něco děsivého – lidí zbylo jen deset tisíc. Jsme všichni potomci právě té malé skupinky, která přežila nejhorší sopečnou katastrofu v dějinách. Bylo to opravdu o chlup.

Stále jsme bezmocní

I dnes nás dokážou sopky pěkně potrápit. Eyjafjallajökull na Islandu v roce 2010 zastavila lety nad Evropou na celý týden.

Za týden bylo zrušeno sto tisíc letů. Miliony lidí uvízly na letištích, ztráty byly v miliardách eur. Moderní svět si uvědomil, jak jsme zranitelní vůči sopkám.

Filipínská Taal v roce 2020 ukázala, že i menší sopky můžou vyvolat pořádný chaos. Popel pokryl Manilu s dvanácti miliony lidí a způsobil totální chaos v dopravě.

Dnes máme satelity a seismografy na pozorování sopek po celém světě. Víme, kde jsou ty nejnebezpečnější, ale přesně předpovědět erupci pořád neumíme. Příroda si drží svá tajemství.

Sopky nám připomínají, jak obrovské síly formují naši planetu. Ty největší výbuchy dokážou změnit klima celého světa a ovlivnit civilizace na generace dopředu. Máme lepší technologie než naši předci, ale pořád jsme vůči nim úplně bezmocní. A možná je to dobře, aspoň si pamatujeme, jak jsme malí vůči přírodě. Jedna věc je ale jistá, další velká erupce určitě přijde. Jen nevíme kdy a kde.

Zdroje: Wikipedia, ČT24, stoplusjednicka.cz, Britannica