Pizza Margherita měla být pojmenována na počest královny Margherity Savojské
Pizza Margherita nese jméno po královně Margheritě Savojské. Romantická legenda o jejím vzniku patří k nejznámějším gastronomickým příběhům. Historici však dodnes řeší, zda se opravdu odehrála. Přesto se tato jednoduchá kombinace rajčat, mozzarelly a bazalky stala celosvětovou ikonou.
Legenda o královně a kuchaři
Legenda vypráví o králi Umbertovi I. a jeho manželce Margheritě. Dle ní zavítali v roce 1889 do Neapole, kde místní pizzař Raffaele Esposito z pizzerie Pietro… e Basta Cosi (kterou dnes můžete znát pod jménem Brandi) dostal čestný úkol. Měl připravit pokrm, který by královnu potěšil a zároveň symbolicky oslavil sjednocenou Itálii. Zvolil proto pizzu v barvách národní vlajky: červená rajčata, bílá mozzarella a zelená bazalka. Tato varianta údajně královnu nadchla natolik, že Espositovi poslala děkovný dopis. Na jeho počest pak pekař pojmenoval pizzu právě „Margherita“. Tento dopis je dodnes vystaven na zdi pizzerie Brandi a patří k nejfotografovanějším objektům v gastronomii v Neapoli.
Historické nejasnosti a spory
Ačkoliv se příběh opakuje po celém světě, existují vážné pochybnosti o jeho pravdivosti. Kombinace rajčat, mozzarelly a bazalky se v neapolských receptech objevovala už od počátku 19. století a popsali ji doboví autoři jako Francesco De Bourcard nebo Emanuele Rocco. Žádné noviny z roku 1889 o královnině pizze nepsaly a někteří badatelé upozorňují, že legenda i název Margherita se začaly výrazně propagovat až ve 30. a 40. letech 20. století, kdy bylo potřeba posílit obraz pizzy jako národního symbolu. Samotný dopis mohl být pozdějším marketingovým nástrojem, který pomohl proslavit pizzerii.
Jídlo chudých?
Pizza má své kořeny v jednoduchých plackách z kynutého těsta, které se v Neapoli pekly už na konci 17. století. Rozmach pěstování rajčat po jejich dovozu z Ameriky proměnil pizzu k nepoznání a položil základ dnešním variacím. Margherita se stala ukázkou toho, že jednoduché složení může přinést dokonalou chuť – pokud se použijí prvotřídní suroviny. Tradiční recept vyžaduje rajčata odrůdy San Marzano, čerstvou mozzarellu (fior di latte nebo di bufala), lístky bazalky, kvalitní extra panenský olivový olej a tenké, lehce nadýchané těsto s vyvýšeným okrajem cornicione.
Šíření do světa
Do Spojených států přivezli pizzu italští přistěhovalci na přelomu 19. a 20. století. Američané přidali do rajčatového základu oregano a přijali mozzarellu pro její neutrální chuť a výborné roztékání. Vznikly i nové styly, jako chicagská hluboká pizza. Od 50. let se začala prodávat i mražená pizza, která sice ulehčila dostupnost, ale často na úkor kvality.
V Československu měla pizza dlouho spíš improvizovanou podobu. V době socialismu se pod názvem pizza často podávala placka s kečupem, eidamem a levnou uzeninou. Skutečná italská pizza se prosadila až po roce 1989, první pizzerie Grosseto otevřela v roce 1996. Od té doby se kvalita zlepšuje a dnes už není problém najít podniky nabízející autentickou neapolskou Margheritu.
Jak na pravou Margheritu?
Asociace neapolských pizzařů stanovila jasná pravidla: těsto musí být z mouky typu 00, vody, soli a droždí, kynuté minimálně 8 hodin. Pizzu je nutné péct v peci na dřevo při teplotě kolem 450 °C, obvykle jen 60–90 sekund. Na povrchu má být tenká vrstva rajčatové omáčky, kousky mozzarelly, čerstvá bazalka a lehké zakápnutí olivovým olejem.
Symbol Itálie i přes spornou historii
Ať už vznikla přímo pro královnu, nebo byla jen přejmenována, Margherita se stala symbolem Itálie. Barvy jejích ingrediencí připomínají italskou trikolóru a její jednoduchost vyjadřuje filozofii italské gastronomie: méně je více, kvalita vítězí nad kvantitou. Díky legendě, která se dobře vypráví, a chuti, kterou si svět zamiloval, se z obyčejného pokrmu pro chudé stalo kulturní dědictví chráněné UNESCO.
Příběh o Margheritě Savojské je směsicí faktů a legend, ale jeho kouzlo přetrvává. Možná právě proto, že spojuje romantiku královského dvora s vůní dřeva z pece v neapolské uličce, se stala pizza Margherita královnou mezi pizzami.
Zdroje: En.wikipedia.org, Italskakuchyne.cz, Regiony.rozhlas.cz, Apetitonline.cz
