Odposlouchávací stanice Königswarte v Rakousku: Zpravodajské stanoviště bylo hned za Bratislavou!
Tajná odposlouchávací stanice Königswarte byla v minulém století vybudována jen kousek od Bratislavy. Vybudování základny na vyvýšeném místě v Rakousku, v blízkosti československých hranic, umožňovalo Západu získávat informace z východního bloku během studené války. S velkou pravděpodobností jste o této stanici zatím neslyšeli, v minulosti však hrála velmi důležitou roli. Dodnes Königswarte láká nejen milovníků historie, ale také odborníky na zpravodajství.
Jenom čtyři kilometry od československé hranice byla na rakouském území v 50. letech vybudována odposlouchávací stanice, na kterou bylo velmi dobře vidět. Postavena byla totiž na vrcholu kopce Königswarte, ve výšce 344 metrů nad mořem. Z tohoto místa je výhled do širokého okolí, takže není divu, že pro ni někdo vybral tuto lokalitu. Díky blízkosti železné opony a umístění na kopci se jednalo o jeden z nejstrategičtěji umístěných odposlechů té doby. Vojáci tu využívali nejnovější technologie pro monitorování radiových a komunikačních signálů ze zemí východního bloku, především pak z Československa a Maďarska. Stanice však přirozeně vyvolala otázky, jak to s tou neutralitou Rakouska opravdu bylo.
Co přesně byla Königswarte?
Stanice Königswarte byla tajnou zpravodajskou vojenskou základnou. Zařízení bylo během války pod správou USA, a to v rámci aktivit Národní bezpečnostní agentury (NSA). Rakousko, i přesto, že bylo oficiálně neutrální, Američanům v odposlechové činnosti nebránilo. To vyvolalo nemalé obavy.
Součástí areálu bylo velké množství antén, satelitů a dalšího špičkového vybavení určeného k zachycení radiových vln, vojenských komunikací a jiných druhů přenosů. Základna čítala hned několik budov a byla striktně střežena. Přístup dovnitř byl přísně omezen na minimum lidí.
Účel odposlechů a význam stanice
Cílem zařízení bylo sbírat informace o pohybu vojsk, vládních komunikacích, ale i o běžném rádiovém provozu v socialistických státech. Díky blízkosti k Bratislavě a relativní dostupnosti dalších částí tehdejšího Československa, Maďarska a Polska, měla Königswarte ideální podmínky k tomu, aby tyto informace získala. Dál od hranic již dostupné nebyly.
Proč je Königswarte diskutovaná?
Stanice byla nejvýše ležící západoevropskou odposlouchávací základnou vůči východnímu bloku. Během období napětí mezi Východem a Západem proto byla existence takového stanoviště velmi výhodná.
Ačkoli Rakousko formálně drželo postavení neutralního státu, přijalo západní zpravodajskou činnost na svém území, což bylo ve svém důsledku v rozporu s jeho prohlášenou neutralitou. Tento fakt se stal předmětem debat, ale to až po konci studené války.
O skutečné činnosti a nejrůznějších operacích na Königswarte se pochopitelně dlouho mlčelo. A i dnes je mnoho informací stále utajeno, nebo jsou dostupné pouze v archivech. Po zrušení aktivních operací na počátku 90. let začal tento komplex chátrat. Některé budovy byly zbořeny, ostatní na místě stále stojí. Zbytky stanice dnes lákají k návštěvě nejen nadšence urbexu, ale i zapálené historiky.
Königswarte dnes
Kopec Königswarte je nyní oblíbeným turistickým cílem. V roce 2001 byla na vrcholu vybudována vyhlídková věž, odkud je za dobrého počasí hezký výhled na Slovensko i Rakousko. Z parkoviště je možné vystoupat až k rozhledně. K bývalému areálu pak vede zarostlá cesta.
Zdroje: Cs.wikipedia.org, Elevate.at, Rakusko.sk
