Obyčejné kolo je jedním z nejvýznamnějších vynálezů lidské civilizace
Když se řekne největší vynález všech dob, většině z nás naskočí elektřina, internet nebo třeba penicilin. Ale úplně nahoře v žebříčku stojí něco jiného: obyčejné kolo. Bez něj bychom totiž nikam nedojeli. A to doslova.
Všechno začalo u hrnčířského kruhu
Představte si dobu před více než pěti tisíci lety. Není písmo, není železo, nejsou auta. Ale v Mezopotámii, někdy kolem roku 3500 př. n. l., se poprvé objeví kruh, který se točí – hrnčířský kruh. Ne, ještě to není kolo na voze, ale právě tady začíná ta slavná jízda.
A o pár století později někoho napadne tenhle zázračný princip využít i jinak: přidat osu a zátěž, připojit zvíře a voilà, máme vůz. Najednou je možné převézt náklad, který by dřív nesl celý den na zádech člověk nebo zvíře, rychleji, dál a bez dřiny.
Obchodní revoluce na čtyřech kolech
S koly se dal svět do pohybu. Co dřív trvalo dny, zvládli lidé díky vozům mnohem rychleji. Obchod se rozběhl jako nikdy předtím. Města začala vzkvétat, trhy se plnily zbožím z jiných regionů, a kde bylo kolo, tam byla cesta a kde byla cesta, tam byl rozvoj.
Dálky přestaly být nedosažitelné, a civilizace se rozšiřovala dál a dál. Z Mezopotámie do Egypta, Indie, Číny, a pak dál do Evropy. Všude, kde bylo kolo, se rozvíjela kultura, ekonomika a nové nápady.
Možná to zní přehnaně, ale kolo zásadně ovlivnilo i způsob, jakým lidé obdělávají půdu a zajišťují si obživu. Představte si sedláka, který musí nosit pytle obilí na zádech. A teď si představte, že má k dispozici vozík. Rázem zvládne odvést desetinásobek nákladu. Výsledkem je více úrody, více obyvatel a také vznik a růst nových sídel. Zemědělská revoluce bez kola? Sotva představitelná.
Kolo šlo i do války a do hodin
Starověcí válečníci nebyli hloupí. Zjistili, že když postaví lehký vůz a dají na něj lukostřelce, budou rychlejší a efektivnější než pěší armáda. Vznikly válečné vozy, které na dlouho změnily taktiku boje. A později, když začala Evropa vynalézat různé mechanismy, kolo se objevilo v hodinách, vodních mlýnech nebo v raných strojích.
Jinými slovy, kde se něco točilo, tam bylo kolo.
A pak přišla cyklistika a auta
Skutečnou slávu pro běžného člověka ale kolo zažilo až v 19. století. První jízdní kola se stala hitem. Najednou mohl i obyčejný člověk urazit desítky kilometrů bez koně, bez povozu. Změnilo to volný čas, dopravu i městské plánování. Následovalo klasické auto, které odbouralo potřebu šlapat do pedálů a dodalo lidem tolik poptávanou rychlost. Najednou se vzdálenosti zkrátily a vzdálené země už nebyly tak vzdálené. S rozvojem železnice a masivním rozšířením aut nabral obchod, ekonomika, a vývoj světa obecně na úplně jiných obrátkách.
Kola už nikdy z našeho života nezmizela. I dnes má každé auto, autobus, metro nebo i váš vysavač uvnitř nějakou formu kola nebo rotačního mechanismu.
Kolo se nepropaguje jako chytré telefony, nevydává zvuky jako tryskový motor. Ale je všude. Bez něj bychom nestavěli domy, nevozili zboží, neměli průmysl ani moderní technologie. Od výrobních linek po dětská odrážedla, kolo je s námi pořád.
A ačkoliv jsme ho vymysleli už před tisíci lety, dodnes jsme nepřišli na nic lepšího. Je to dokonalý vynález. Jednoduchý. A geniální.
Zdroj: Brittanica, Evolution of the progress, History Timelines
