Největší podvody historie: Zatím se nepovedlo odhalit žádný velký templářský poklad

Historie není jen příběhem objevů, ale i galerií podvodů, které ošálily i nejbystřejší mozky. Od bájných pokladů po falešné fosilie – to vše najdeme v pestrobarevné historii nejzajímavějších historických podvodů.

Templářské poklady a mýtus nevyčíslitelného bohatství

Už jako děti jsme hltali příběhy o templářích – rytířích, kteří nashromáždili tolik bohatství, že z toho králové nemohli spát. Když je francouzský král Filip IV. v roce 1307 nečekaně zrušil, kam se podělo to ohromné bohatství, které templáři údajně stihli ukrýt? Tato otázka nedávala spát generacím hledačů pokladů.

Pak přišel mistr mystifikace Pierre Plantard. V 60. letech vytvořil falešnou historii Převorství sionského, propašoval padělané dokumenty do francouzské Národní knihovny a tvrdil, že je potomkem merovejských králů a správcem templářského pokladu.

Jeho dílo inspirovalo bestseller Svatá krev, svatý grál a později i Šifru mistra Leonarda. Trvalo desítky let, než se odhalilo, že šlo o snahu legitimizovat vlastní nárok na francouzský trůn. Přesto dodnes mnoho lidí věří, že někde leží templářský poklad čekající na objevení.

Rukopis Voynichův – záhadný středověký text

Představte si knihu, kterou nedokáže přečíst nikdo na světě – ne kvůli cizímu jazyku, ale protože je zapsána systémem, který odolává rozluštění už přes 600 let. To je Voynichův rukopis.

Když do něj nahlédnete, budete zírat s pusou dokořán – jako byste listovali atlasem z jiné planety. Stránky hýří kresbami rostlin, které by zahanbily i sci-fi autory, hvězdnými mapami, které neukazují na žádnou známou oblohu, a výjevy, při kterých se vám zastaví dech. Čím déle výzkumníci tento záhadný rukopis zkoumají, tím víc to vypadá, že za ním stál Edward Kelly – alchymista, který možná zjistil, že snazší než vyrobit zlato v laboratoři je vylákat ho z kapes důvěřivého císaře Rudolfa II., sběratele všeho podivného a tajemného.

Místo aby Kelly vyrobil zlato alchymisticky, mohl si ho vyrobit padělatelsky. Jak stále nenacházíme v textu smysl, sílí podezření, že byl jen geniálně navrženou návnadou na důvěřivé mecenáše.

Falešné memoáry Howarda Hughese

Představte si tu drzost – sedíte u stolu, před sebou prázdný papír, a říkáte si, dnes napíšu životní příběh člověka, kterého jsem v životě neviděl ani na fotce. Přesně takovou nehoráznou odvahu měl Clifford Irving. Jednoho krásného dne roku 1971 vstoupil do prestižního nakladatelství a s pokerovým obličejem prohlásil, že má exkluzivní práva na životopis Howarda Hughese. Toho miliardáře, který se už léta skrývá před celým světem a nemluví ani s vlastními právníky.

Irving předložil nakladatelství stohy dopisů údajně od Hughese a získal zálohu 765 000 dolarů. Vsadil na Hughesovu posedlost soukromím, dokonale napodobil jeho rukopis a sepsal životopis plný pikantních detailů.

Jenže Hughes, ač výstřední, uspořádal tiskovou konferenci s prohlášením, že  Irvinga nikdy nepotkal. Irving skončil za mřížemi a paradoxně se proslavil autobiografií o svém vlastním podvodu.

Piltdownský člověk – antropologický podvod

V roce 1912 oznámil Charles Dawson objev lebky evolučního předka člověka v Anglii. Pro britské vědce to byla povzbudivá zpráva – lidstvo evolučně vykročilo z opičí říše právě na britských ostrovech.

Lebka kombinovala lidskou část s opičí čelistí – přesně jak vědci očekávali. Téměř 40 let by Piltdownský člověk základem teorie o lidské evoluci, než se v roce 1953 ukázalo, že jde o podvrh vytvořený z obyčejné lidské lebky a upravené opičí čelisti.

Vědecká komunita byla oklamána, protože nález potvrzoval to, co chtěla slyšet. Dodnes se vedou debaty o tom, kdo stál za tímto falsifikátem – sám Dawson, nebo někdo z jeho kolegů? Tento podvod zpomalil výzkum lidské evoluce o desítky let.

Pro koho jsou historické podvody zajímavým tématem

Cítíte to mravenčení zvědavosti? Historické podvody fascinují různé lidi:

Milovníky detektivek potěší hledání stop a protistop v každém velkém podvodu. Je to jako puzzle, kde byly některé dílky úmyslně pozměněny.

Studenty psychologie zajímá, proč inteligentní lidé uvěří něčemu, co odporuje logice. Proč vědci přijali Piltdownskou lebku? Proč lidé dodnes hledají templářský poklad bez důkazů?

Pro zájemce o současná média jsou historické podvody příručkou světem dezinformací – ukazují, že principy manipulace zůstávají po staletí stejné.

Není fascinující, jak křehké je naše vnímání reality? Možná právě teď berete jako fakt něco, co budoucí generace odhalí jako podvod. To není důvod k paranoie, ale ke zdravé skepsi. Vždy se ptejte: „Jak vlastně vím, že to tak bylo?“

Zdroje: The Washington Post, SME, Wikipedie,  Český rozhlas: Piltdownský podvod