Co viděl Napoleon na své životní lásce Josefíně. Těžko říct. Podívejte se, jak ve skutečnosti vypadala
Napoleon Bonaparte – muž, který změnil mapu Evropy, dobyl půlku kontinentu a nechal za sebou pověst génia i tyrana.
Přesto měl jednu slabost, která se netýkala vojska ani politiky. Jmenovala se Josefína. O jejich vztahu se napsalo už hodně, ale když se dnes podíváme na dobové portréty nebo dochované popisy, mnohý člověk si řekne: „Tak, co na ní vlastně viděl?“
Příběh ženy, která nebyla žádná kráska z pohádky
Marie Josepha Rose Tascher de La Pagerie, známá spíš jako Josefína, se narodila na Martiniku a do Francie přišla coby manželka šlechtice. Po revoluci ovdověla a ocitla se v Paříži, kde si hledala nové místo ve společnosti. Nebyla už nejmladší – když se seznámila s Napoleonem, bylo jí 32 let, on byl o šest let mladší. Navíc nebyla klasickou krasavicí. Dobové zdroje ji popisují jako ženu s nevýrazným obličejem, špatnými zuby a hubenou postavou. Přesto dokázala omotat kolem prstu jednoho z nejambicióznějších mužů své doby.
Co tedy Napoleon na Josefíně viděl? Historici se shodují, že její síla byla v osobním kouzlu, šarmu a zkušenostech. Byla společensky zběhlá, uměla jednat s lidmi a v salónních kruzích působila přirozeně. Měla také vytříbený vkus a smysl pro módu, což Napoleonovi imponovalo. Pro mladého generála byla zosobněním elegance a francouzské noblesy, kterou sám postrádal.
Dopisy, které odhalují posedlost
Napoleonova vášeň k Josefíně je nejlépe vidět v jeho dopisech. Psával jí denně, a to i během tažení. Jeho texty jsou plné vášně, žárlivosti i oddanosti. „Beze tebe nemohu žít, zapomínám na všechno, jen na tvou lásku ne,“ stojí v jednom z nich. Pro Josefínu to ale nebyla tak silná láska. Často mu neodpovídala, a dokonce ho podváděla, což Napoleonovi působilo hluboké rány. Přesto se k ní vracel a odpustil jí téměř vše.
Když se Napoleon stal císařem, Josefína se stala císařovnou. Jenže i v té době jejich vztah narážel na překážky. Největší problém byl v tom, že Josefína nemohla dát Napoleonovi dědice. Přestože ji miloval, musel se s ní nakonec rozvést a oženit se s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou. Bylo to rozhodnutí spíš politické než osobní, ale Napoleon později přiznal, že Josefína zůstala jeho jedinou skutečnou láskou.
Na obrazech Josefinu často vidíme jako půvabnou, jemnou a mladistvou ženu. Ve skutečnosti měla do ideálu daleko. Trpěla špatnými zuby, v pozdějších letech byla křehká a unavená, přesto kolem sebe vytvářela iluzi noblesy. Byla to dáma, která uměla využít oblečení, parfémů a gest k tomu, aby zakryla nedostatky. Ostatně, její obliba vůní je dodnes legendární – říká se, že byla doslova posedlá parfémem a bez něj nevycházela z domu.
Láska silnější než logika
Napoleonova vášeň pro Josefínu ukazuje, že i ten nejchladnější stratég se mohl stát zajatcem vlastních citů. Logicky vzato pro něj nebyla ideální partnerkou – byla starší, nevěrná a bezdětná. Ale přesto v něm dokázala probudit něco, co žádná jiná žena nedokázala. Jejich vztah byl plný vášně, hádek i usmíření a dodnes patří k nejznámějším milostným příběhům historie.
A tak když se dnes ptáme, co Napoleon na Josefíně viděl, odpověď zní: všechno, co není vidět na první pohled.
Zdroj: nationalgeographic.cz, denik.cz, dotyk.cz, YouTube
