Konspirační teorie o 11. září: Podle některých šlo o řízenou demolici budov
11. září 2001 – den, na který nikdo nezapomene. Vedle oficiální verze se kolem této události šíří i docela divoké teorie. Jednou z nich je ta, že mrakodrapy vlastně nespadly kvůli letadlům, ale že je někdo záměrně odpálil.
Konspirace: Byla to demolice!
Lidé, co věří teorii o demolici, mají pro svou víru několik argumentů. Nejvíc je fascinuje rychlost, s jakou se budovy zřítily. Tvrdí, že to vypadalo úplně stejně jako plánované odpálení mrakodrapu.
Další věc, která jim nedává smysl, je směr pádu. Budovy spadly rovnou dolů místo toho, aby se naklonily a svalily se na stranu. Logicky se ptají, proč budovy nepadly šikmo?
Hodně lidí taky poukazuje na ten prach a kouř, který se valil všude kolem. Připomínalo jim to demolici výbušninami. Navíc mnoho svědků tvrdí, že slyšeli zvuky jako exploze.
Ale úplně největší pozornost věnují budově WTC 7, která spadla odpoledne, přestože do ní nenarazilo žádné letadlo. Pro ně je to jasný důkaz – co jiného by to mohlo způsobit?
Věda: Co se doopravdy stalo?
Když se na to podíváte očima odborníků, celá věc vypadá jinak. Inženýři a fyzici strávili roky studiem každého detailu a jejich závěry jsou jasné.
Problém byl v poškozených nosných sloupech plus obrovské požáry. Letadla nejen rozbila konstrukci, ale taky strhala izolaci z ocelových nosníků. Požár s teplotami kolem tisíce stupňů – ten ocel výrazně oslabí.
Představte si to jako domino efekt na steroidech. Jakmile se začala hroutit horní patra, jejich váha byla jako obří kladivo. Dolní patra prostě nemohla takovou sílu unést.
A třetí budova WTC 7? Dostala ránu od severní věže a pak tam hodiny hořelo bez zásahu hasičů. Žár způsobil roztažení oceli a postupně se zhroutily nosné prvky.
Proč věříme konspiracím?
Tato situace je dokonalým příkladem toho, jak se z kusých informací vytvoří úplně jiný příběh. Když se stane něco hrozného, máme potřebu najít jednoduché vysvětlení.
Konspirace fungují jednoduše – vyberou si jen ty kousky, co se jim hodí, a zbytek ignorují. Zaměří se na podezřelý detail, ale neřeší kontext.
Plus máme tendenci věřit věcem, které potvrzují naše názory. Když něčemu věříme, všímáme si hlavně důkazů, které naši teorii podporují.
Jak poznat pravdu od lži?
Když narazíte na kontroverzní tvrzení, první otázka je: kdo tohle říká? Má vůbec kvalifikaci? Studie od prestižních univerzit mají větší váhu než nějaký náhodný blog.
Podívejte se, jestli se odborníci shodují. Když všichni inženýři říkají jedno a teorii podporuje jen pár lidí mimo obor, něco to vypovídá.
Dejte si pozor na senzace – skutečná věda je nudná a komplikovaná, ne jako akční film. A když vám někdo tvrdí, že tisíce lidí drží mega spiknutí v tajnosti, zamyslete se – je to realistické?
Jak se bránit fake news?
V dnešní době plné informací je životně důležité umět poznat, čemu věřit. Naučte se rozlišovat seriózní zprávy od clickbaitu.
Než něco sdílíte, zkontrolujte si to ve více zdrojích. Zvlášť u kontroverzních věcí si najděte ucelený pohled.
Buďte skeptičtí, ale spravedlivě. Pokud zpochybňujete oficiální verzi, ptejte se stejně kriticky na alternativy. Jaké mají tvrdé důkazy?
Jde o to rozlišovat mezi ověřitelnými fakty a spekulacemi. Ve světě fake news je tahle schopnost nepostradatelná. Lži se šíří rychleji než pravda, ale vy už budete připravení.
Zdroje: Wikipedia, BBC, FBI, jstor, Science Direct, The Council of Europe
