Každodenní život vikingů: Překvapivě se pravidelně myli a měli rádi společenské hry

Vikingové se myli častěji než kdokoli jiný v tehdejší Evropě. Večer si rádi zahráli nějakou hru, psali básničky a měli docela komplikované zákony. Ženy měly u nich práva, o kterých se jinde nemohlo ani snít, a celá jejich společnost fungovala víc na obchodě než na válce.

Rodinný život: Víc než jen válka

Vikinská rodina byla prostě základ všeho. Táta sice formálně velel, ale máma měla mnohem víc na starosti, než byste si pomysleli. Když manžel vyrazil na nějakou obchodní výpravu nebo hledat nové země, žena převzala všechno – farmu, děti, služebné. Mohla se rozvést, vlastnit majetek a dokonce si založit vlastní firmu.

Děti se učily hned od malička. Kluci pomáhali tátovi s prací na farmě, učili se kovat železo nebo obchodovat. Dívky se od maminek učily příst, tkát a vést domácnost. Ale všichni se učili číst, což v tehdejší Evropě nebývalo zvykem.

V jednom domě žilo často hodně lidí. Nejen rodiče s dětmi, ale i babička s dědou, strýcové, tety, bratranci a služební. Někdy se tam natlačilo až dvacet lidí. To samozřejmě vytvářelo silné vazby, ale taky spoustu hádek.

Svatby se většinou domlouvaly, ale nebyly to jen obchodní transakce. Vikingové věřili, že dobré manželství přinese štěstí celé vesnici. Svatební oslavy trvaly několik dní a bavila se celá komunita.

Domácnost: Čistota byla povinnost

Vikingové si na čistotě zakládali mnohem víc, než byste čekali. Myli se pravidelně – většinou jednou za týden, což bylo v tehdejší době neobvyklé. Měli dokonce speciální den na mytí, kterému říkali laugardagr, a z toho vznikla angličtina Saturday.

Každá rodina měla vlastní saunu. Tady se nejen myli, ale i léčili nemoci a povídali si. Muži a ženy se často koupali společně, což křesťanské misionáře pěkně šokovalo.

Oblékali se prakticky, ale hezky. Nosili vlněné a lněné šaty, často s krásnými výšivkami. Bohatí si mohli dovolit hedvábí nebo kožešiny. Muži chodili v kalhotách a tunikách, ženy v dlouhých šatech.

Jedli docela rozmanitě. Ryby, maso, mléčné věci, obilí a zeleninu. Pili pivo a medovinu. Na zimu si maso udili, solili a sušili.

Společenské hry: Jak se bavili

Vikingové prostě milovali hry. Nejoblíbenější byla hnefatafl – strategická hra podobná šachům. Hrála se na dřevěné desce s figurkami a museli jste dobře přemýšlet.

Na každé oslavě se soutěžilo. Zápasili, běhali, skákali do dálky nebo házeli kameny. Nebylo to jen pro zábavu, ale taky příprava na válku a způsob, jak ukázat svou sílu.

Vyprávění bylo umění. Dlouhé zimní večery trávili posloucháním ság – dlouhých příběhů o hrdinech a bozích. Nejlepší vypravěči byli velmi vážení a cestovali mezi osadami.

Dokonce i válečníci psali básně. Skládání veršů bylo považováno za znak vzdělanosti. Nejslavnější básník Egil byl zároveň obávaným bojovníkem.

Náboženství: Bohové všude kolem

Vikingové měli spoustu bohů, ale nebyli to nějaké vzdálené bytosti. Byli součástí každodenního života. Před jídlem děkovali za potravu, před cestou žádali o ochranu, před bojem o sílu.

Odin byl šéf mezi bohy, ale Thor byl oblíbenější. Lidé nosili malá kladiva jako ochranné amulety. Freya byla bohyně lásky.

Každá domácnost měla malý oltář s figurkami bohů, kde pravidelně obětovali jídlo a pití. Větší obřady se konaly venku v přírodě.

Smrt pro ně nebyla konec, jen přestěhování. Válečníci šli do Valhally – síně hrdinů. Ostatní šli do Helu, což nebylo peklo, jen jiný svět.

Ekonomika: Obchod byl základ

Vikingové byli hlavně obchodníci. Cestovali po celé Evropě, Asii a dokonce Americe a vyměňovali zboží. Prodávali kožešiny, jantar a zbraně za stříbro, hedvábí a koření.

Jejich řemeslníci byli šikovní. Kováři nedělali jen zbraně, ale i nástroje, šperky a věci do domácnosti. Stavitelé lodí vyráběli nejlepší plavidla té doby.

Většina z nich byla farmáři. Pěstovali ječmen, žito a zeleninu. Chovali krávy, kozy, ovce a prasata. Rybaření bylo důležité pro výživu.

Kulturní dědictví: Co po sobě zanechali

Demokracii vlastně vymysleli oni. Jejich tingy byla shromáždění, kde se rozhodovalo o zákonech. Každý svobodný muž mohl mluvit a hlasovat. To byl základ dnešní skandinávské demokracie.

Jejich odvaha objevovat inspiruje dodnes. Našli Island, Grónsko a Ameriku pět set let před Kolumbem. Tahle odvaha ovlivnila celou západní civilizaci.

V angličtině je spousta jejich slov – sky, knife, husband, skill, anger. Dokonce dny v týdnu jsou pojmenované po jejich bozích.

Jejich příběhy ovlivnily moderní literaturu. Tolkien se inspiroval vikinskou mytologií, když psal Pána prstenů.

Vikingové nebyli jen divocí barbaři, jak je ukazuje Hollywood. Byli to obchodníci, průzkumníci, řemeslníci a básníci s bohatou kulturou. Jejich odkaz vidíme dodnes – od demokracie až po fantasy filmy. Možná bychom se od nich mohli něco naučit o odvaze a lásce k přírodě.

Zdroje: Wikipedia, BBC, Britannica