Jen kousek od Prahy žil velmi zvláštní lidský druh. Byli maličcí, prudce inteligentní, ale zmizeli neznámo kam
Jen pár kilometrů od Prahy se kdysi odehrávala kapitola lidských dějin, která by se klidně mohla stát zápletkou dobrodružného románu. U obce Přezletice, která dnes působí jako klidné zázemí nedaleko Prahy, odkryli archeologové pozůstatky dávného lidského druhu. Šlo o Homo heidelbergensis, bytosti nižší postavou, ale vybavené značnou vynalézavostí. Tento prastarý člověk obýval naše území před statisíci lety a po sobě zanechal hlavně otázky, na které se odpovědi hledají dodnes.
Kdo byli heidelberští lidé
Homo heidelbergensis se považuje za přímého předchůdce neandertálců, a možná i nás samotných. Vyznačoval se robustní postavou, ale zároveň nečekanou inteligencí. Odborníci tvrdí, že právě tito lidé dokázali používat oheň, vyrábět nástroje a lovit koordinovaně ve skupinách. Někdo by řekl, že to byla první parta, která by zvládla uspořádat teambuilding s opékáním mamuta.
Proč právě Přezletice
Nález u Přezletic je unikátní. Archeologové zde objevili nástroje a stopy po činnosti, které dokazují, že tito lidé osídlili i oblast středních Čech. Možná sem přišli, protože se jim líbil výhled na Vltavu, možná proto, že tu měli dostatek zvěře k lovu. Faktem je, že v době, kdy byste čekali jen divokou přírodu, se po zdejší krajině proháněl člověk, který měl hlavu plnou nápadů.
Jak vypadali
Byli nižší než průměrný současný Čech, ale měli široká ramena a silné paže. Na první pohled působili možná jako kulturisté, kteří zapomněli narůst do výšky. Mozek měli ale překvapivě velký a kapacita lebky naznačuje, že mysleli složitěji, než se dlouho předpokládalo. To je docela útěcha pro každého, kdo si připadá menšího vzrůstu – historie ukazuje, že výška není všechno.
Kam se poděli
To je záhada, která fascinuje vědce i laickou veřejnost. Homo heidelbergensis z Evropy zmizel a jeho přesná stopa se ztrácí. Nejpravděpodobnější scénář je, že se vyvinuli v neandertálce a ti pak částečně splynuli s našimi předky. Ale romantická verze říká, že jednoho dne prostě odešli směrem k západu slunce a nechali po sobě jen nástroje a otázky. Při troše fantazie by se dalo říct, že byli první, kdo se odhlásil z české historie.
Život každodenní
Zkuste si vybavit scénu, kdy u Přezletic praská oheň a kolem něj posedává několik členů pradávného rodu. Na ohni se opéká čerstvě ulovený jelen, děti pobíhají po okolí a nosí větve, zatímco dospělí trpělivě opracovávají pazourky do tvaru užitečných nástrojů. V té chvíli byste snadno uvěřili, že jde o první kapitoly lidského společenství, kde se práce a rodinný život proplétaly do jednoho celku. Kdybychom jim dnes nabídli hrnky s logem Homo heidelbergensis, určitě by je prodali turistům z vedlejší jeskyně. Všední život byl sice tvrdý, ale jejich schopnost spolupracovat jim umožnila přežít v drsných podmínkách.
Vědecký i lidský pohled
Pro archeology jde o cenný důkaz vývoje člověka v Evropě. Pro nás ostatní je to připomínka, že i maličcí lidé mohou mít velký vliv. Homo heidelbergensis by se možná smál našim problémům s Wi-Fi signálem, ale kdo ví, možná bychom se od nich mohli naučit víc, než si myslíme. Jejich schopnost přežít v přírodě bez moderních vymožeností je obdivuhodná.
Přezletice se díky objevu staly součástí světových dějin. Příběh maličkých, ale inteligentních lidí, kteří žili kousek od Prahy a zmizeli beze stopy, zní jako legenda. Ať už byli předchůdci neandertálců nebo jen kapitolou naší evoluce, jedno je jisté – člověk má kořeny, které sahají mnohem hlouběji, než se na první pohled zdá.
Zdroj: Přezletice, Bradshaw Foundantion, Wikipedia
