Evoluce a strach: proč se člověk brání změnám

Přidat na Seznam.cz

Stěžujeme si, ale stejně nic nezměníme. Lidský mozek by pro pocit jistoty udělal cokoli. Je tak pro nás těžké přistoupit na něco jiného, než jsme byli doposud zvyklí. Přirozeně chceme zůstat ve své komfortní bublině. Jedná se o instinkt, který našim předkům umožnil přežít. V dnešní době je však změna důležitá, ne-li přímo nutná pro osobní i kariérní růst.

Změna zaměstnání, nové bydlení, rozchod s přítelem. To vše jsou situace, kdy dostaneme strach. Začneme se sami sebe ptát, jestli by přece jen nebylo lepší zůstat. Nejde však pouze o podobná náročná životní rozhodnutí, může se jednat i o každodenní maličkosti. Obavy, stres a nejistota se v nás budí díky evoluci. V minulosti lidem sloužily jako ochrana před nebezpečím, které na ně mohlo čekat na každém kroku. Současnost je však jiná. Přijímání změn hraje významnou roli v osobním i kariérním růstu.

Biologické příčiny

Mozek je nastaven tak, aby chránil naše tělo před riziky. Přirozenou reakcí na neznámou situaci je tedy hledání a vyhodnocení možné hrozby. Například když se ocitneme ve tmě, zbystří se naše smysly a jsme mnohem citlivější na různé podněty, třeba na šustění listů. Tělo se dostane do stresu, vyplaví se adrenalin, zrychlí se dech a tep. Organismus je připraven na boj s predátorem či případný útěk. V současnosti ovšem se s predátory obvykle nesetkáváme. Dnešními spouštěči vzrušení jsou práce, negativní zprávy, hypotéka a spousty dalších. Ve stresu se tak ocitáme mnohem častěji než naši předkové, což může vést i ke kardiovaskulárním onemocněním.

Podobně to funguje i se změnami. Mozek má rád podněty, které zná a na které se naučil zareagovat. Pokud je tedy donucen ke změně, musí vynaložit více energie – jenže tou se snaží maximálně šetřit. Automaticky se tak novotám brání. Změnu si můžeme vyložit také jako možné ohrožení. Nevíme, co nás čeká, a čelíme neznámému riziku. Mozek tak spustí obranný systém a tělo se připraví na boj či útěk. Evoluce nás mistrně vybavila instinkty, díky nimž dokážeme přežít, avšak v dnešní době jsou spíše ke škodě než k užitku.

Psychologické příčiny

Strach ze změny není podmíněn pouze biologií, ale i lidskou psychikou. Naše mysl si buduje hranice, které zahrnují známé podněty – jinými slovy také komfortní zóna. Nechceme z ní vycházet, protože se zde cítíme jako doma a víme, co můžeme očekávat. Jakmile z ní máme vykročit, je to pro nás těžké a raději se změně vyhneme nebo ji odložíme.

Jak jsme již naznačili, ten, kdo dokáže potenciální hrozbu odhalit dřív, přežije. Díky tomu dnes vyhledáváme nejprve podněty v negativním světle. Termín pro toto chování je konfirmační zkreslení a je i jednou z příčin obav ze změn. Ukázalo se, že lidé při uvažování nad změnou přemýšlí více o ztrátách než ziscích. Jakmile pak vidíme řadu nepříznivých faktorů, raději od změny odstoupíme.

Jak si na změny zvyknout?

Jestliže ve vás změny vzbuzují velké obavy, nemusíte mít strach – přijímat nové podněty s klidem v duši se dá jednoduše naučit! Předtím, než se pustíte do životních rozhodnutí, zkuste potrénovat svůj mozek po malých krůčcích. Třeba tím, že z práce pojedete novou trasou nebo že vyzkoušíte novou restauraci a podobně. Zjistíte, že změna není hrozba, ale příležitost, a v moment, kdy dojde k radikálnějším obratům, budete připraveni.

Pokud se cítíte nejistě, je dobré si celou změnu rozdělit na několik drobnějších bodů. Postupně si budete jeden za druhým odškrtávat a zvykat si na ně, a tak se vaše tělo nedostane do šoku. S nejistotou se dá také pracovat pomocí meditace a dechových cvičení, díky kterým uklidníte napumpovaný organismus a k novotám přistoupíte s chladnou hlavou.

Strach ze změn nás chrání před potenciálním nebezpečím. Zatímco předkové díky němu úspěšně přežívali, v současné době nám spíše překáží, než pomáhá. Je tak potřeba se s ním naučit pracovat jinak. Beze změn se totiž dostaneme do stagnace, která ublíží našemu osobnímu i kariérnímu růst. Dnes platí, že pokud něco nového nezkusíme, nic se nenaučíme.

Zdroje: Stoplusjednicka.cz, Mladiinfo.cz, Idnes.cz, Science Alert, BBC, NIH, Science Direct