Černý Petr: Za názvem karetní hry se skrývá kominík

Za nevinně působící karetní hrou Černý Petr se skrývá překvapivě temný příběh. Spojení se skutečnými postavami, symbolikou černé barvy i kominickým řemeslem odhaluje hlubší kulturní kořeny této zábavy. V českém jazyce navíc výraz černý Petr zdomácněl jako synonymum smůly a nechtěné odpovědnosti.

Jak vznikla karetní hra Černý Petr?

První speciální sady karet určené pro Černého Petra se objevily kolem roku 1850 v Biedermeieru – tehdy hra nebyla určena pouze pro děti, ale pro celou rodinu. V dobových sadách nacházíme obrázek mouřenína nebo začerněného bílého muže, často kominíka, jenž představoval postavu, které se ostatní hráči chtěli zbavit.

Postupem času, zejména s rostoucím vlivem kolonialismu v 19. století, se ilustrace změnily: Černý Petr začal být zobrazován jako africký sluha, čímž se propojil s dobovým vnímáním „černé“ jako exotické a odlišné.

Černá barva je spojována s tmou, tajemstvím a někdy i se smrtí. V případě Černého Petra evokuje něco nežádoucího, nepříjemného, zkrátka kartu, kterou nechcete držet.

Jak se hra dál vyvíjela?

Později, od roku 1920, se v sadách začaly objevovat humorné postavičky dětí, zvířata nebo postavy z pohádek. Od poloviny 20. století začaly převládat verze s černými zvířaty – havrany či černými kočkami – a hra se z infantilního karetního dramatického konfliktu stala především dětskou zábavou.

V běžné češtině výraz „černý Petr“ dnes označuje situaci, kdy někdo skončí jako „ten samotný“. Když přijmete „černého Petra“, znamená to, že na vás zůstalo něco nepříjemného nebo obtížného – stejným způsobem, jako když skočíte s touhle kartou.

Proč právě kominík?

Proč se původně vybral kominík jako symbol? Kominík byl běžně začerněný sazemi – a tedy „černý“ doslova i symbolicky. Byl jakousi ikonou odlišnosti i nevyhledávané postavy, která se ve hře stala figurou, jíž se hráči chtěli co nejdřív zbavit.

Černý Petr tak spojoval fyzickou černost tváře (díky uhlím či sazí). Tento vizuální i symbolický obraz se ale během let změnil a štítek se přenesl na abstraktní pojem nechtěného úkolu.

Černý Petr v jiných jazycích a kulturách

České pojmenování hry je jen jednou z mnoha verzí. V Německu se hra nazývá Schwarzer Peter, v Anglii Old Maid (Stará panna), ve Francii Le Pouilleux (Zavšivenec). Každá verze přitom nese trochu jiný kulturní význam. Zatímco český a německý název vycházejí z konkrétní postavy, anglický termín klade důraz na postavu, která nikam nezapadá. I to ukazuje, jak si jednotlivé národy hru přetvářejí podle vlastního obrazu strachu, hanby nebo výsměchu.

Hra jako obraz společenských mechanismů

Černého Petra lze vnímat jako symbol přenosu odpovědnosti nebo spíš jejího odmítání. Hráči si karty podávají ve snaze zbavit se té jediné, která znamená prohru. Tento jednoduchý princip ale vystihuje mnohé společenské situace: lidé se často snaží přenést vinu, nepříjemnou povinnost nebo problém na druhé. Hra se tak stává tréninkem sociální dynamiky, kde vítězství spočívá v tom, že se vám podaří „zůstat čistý“.

Černý Petr v současnosti

Dnes už Černý Petr nemá tak silný symbolický náboj jako kdysi, přesto v běžné řeči přežívá. Vyjadřuje nepříjemnou situaci, kterou si nikdo dobrovolně nevybere. V politice, médiích i každodenním životě se mluví o tom, kdo „zůstal s černým Petrem“, často v souvislosti s odpovědností za neúspěch. Hra sice prošla evolucí, ale jazykový otisk zůstává. Možná i proto, že lidská touha vyhnout se smůle, byť jen symbolické, je stejně stará jako samotná hra.

Pojmenování, které přežilo století

Hra Černý Petr není jen karetní hra, ale kulturní artefakt, který odráží historické předsudky, kolonialismus i proměny symboliky černé barvy. Co začalo jako obrázek špinavého kominíka, se stalo terminologií pro nepříjemnou situaci v životě. A i když dnes vidíme na kartě milou kreaci, pojem si zanechává svůj význam.

Černý Petr je krásným příkladem toho, jak se staré symboly vyvíjejí a jak jazyk dokáže uchovat odkaz dávných zvyklostí i významů.

Zdroj: stoplusjednicka.cz, ceskobudejovicky.denik.cz