Automatické mlýny v Pardubicích: Technická zajímavost z roku 1910 je dnes kulturní památkou
Kousek od centra Pardubic, na břehu řeky Chrudimky, stojí velké cihlové budovy. Kdysi patřily k nejmodernějším mlýnům v zemi. Už nějakou chvíli se mlýn nevyužívá k produkci mouky, ale prostor se místo toho proměnil na kulturní centrum otevřené lidem, kreativitě a novým nápadům.
Automatické mlýny byly vybudovány v roce 1910 rodinou Winternitz. Jednalo se o zkušené mlynáře a podnikatele, kterým se z komplexu podařilo vybudovat moderní provoz. Chtěli jít s dobou a vytvořit efektivní prostředí, kde se obilí zpracovává téměř bez zásahu člověka. Právě díky tomu dostaly mlýny jméno „automatické“.
Mlýny jako stavba i technologie
Architektonicky šlo o průmyslový areál se vším všudy – železobetonová konstrukce, cihlové fasády, vysoké komíny a strohé, účelové tvary. Nic pro parádu, všechno mělo svůj důvod. Areál tvořila hlavní budova mlýnice, sila, kotelna a další provozní stavby. Vše propojené tak, aby mohlo obilí plynule proudit celým provozem od příjmu až po balení mouky.
Na svou dobu to byl opravdu špičkový podnik, který se neustále rozšiřoval a modernizoval. V provozu zůstal přes sto let.
Od úspěchu k chátrání
Po znárodnění v roce 1948 mlýny sloužily dál, ale v nových podmínkách. V devadesátkách už bylo jasné, že jejich éra končí. V roce 2000 byla výroba přesunuta jinam a poslední činnost zde skončila o 13 let později. Areál osiřel, a tak začal chátrat. V jednu chvíli to vypadalo, že budovy půjdou k zemi.
Situaci ale změnil rok 2014, kdy byly mlýny byly prohlášeny za kulturní památku. O rok později je koupil architekt Lukáš Smetana, který měl jasný cíl – místo demolice vdechnout starým cihlovým zdem nový život.
Nová kapitola: mlýny pro lidi
Dnes už mlýny znovu ožívají. V původních prostorách mlýna vzniká místo, které má sloužit veřejnosti, umělcům, školám i menším zájmovým komunitám. Do areálu se stěhují galerie, pardubické informační centrum a další střediska. V plánu jsou také kavárny, vzdělávací prostory, veřejné dílny a sály pro organizaci různých eventů.
Obnova areálu probíhá postupně. Cílem není ho celý přestavět, ale zachovat původní atmosféru a přitom vytvořit příjemné místo pro současný život.
Co bude dál?
Už teď se v mlýnech konají všemožné výstavy, komentované prohlídky a další kulturní akce. Do obnovy komplexu se zapojili místní – umělci, podniky, ale i běžní obyvatelé. Automatické mlýny tak pomalu rostou na popularitě a znovu zde vzniká unikátní atmosféra, která zde byla přítomna i před více než 100 lety. Areál se opět stává plnohodnotnou součástí města, namísto chátrajícího opomenutého komplexu za městem.
Úplná obnova místa ještě pár let potrvá. Už teď je ale jasné, že se areálu alespoň částečně podařilo najít novou roli, která obyvatelům Pardubic a okolí přináší mnoho benefitů. A to bez toho, aby se musel vzdát své minulosti.
Pardubické Automatické mlýny jsou příkladem toho, že i staré rozsáhlé průmyslové stavby, které ztratily svůj původní účel, nemusí zůstat ladem. Není nutno je bourat ani je nahrazovat moderními bytovými jednotkami nebo nákupními centry. Jakmile se na takový objekt upozorní a několik lidí spojí hlavy dohromady, se správnou vizí může být projekt velkým přínosem pro podniky, širokou veřejnost i uchování kousku historie. V Pardubicích se změna podařila, jak dopadnou další projekty podobného typu?
Zdroje: Hradeckralove.org, Irop.gov.cz, Youtube.com, Pardubický deník
