Armádní provoz kontroverzního projektu HAARP skončil už v roce 2014, konspirace o něm však přežívají dodnes
V roce 2014 byl oficiálně ukončen americký projekt HAARP. Na papíře šlo o vědecký výzkum ionosféry. Na internetu však odstartoval jednu z nejtvrdohlavějších konspiračních vln moderní doby.
Co vlastně HAARP byl?
Pokud jste někdy narazili na fotky toho zařízení, možná to ve vás vyvolalo zvláštní dojem – nekonečné pole kovových antén někde v aljašské divočině, uprostřed ničeho. Pro někoho ideální prostředí pro výzkum atmosféry. Pro jiné perfektní kulisa pro něco mnohem zlověstnějšího.
HAARP – High-Frequency Active Auroral Research Program – vznikl v 90. letech a jeho cílem bylo zkoumat ionosféru. To je ta část atmosféry, kam doléhá sluneční záření, kde vznikají polární záře a kde se lámou rádiové vlny. Vědci i armáda chtěli vědět, jak tyto procesy fungují, protože to má vliv na vše od GPS až po spojení s ponorkami.
Proč byl zrušen?
Oficiálně z praktických důvodů. Údržba byla drahá, armáda měla jiné priority, a upřímně – výsledky, ač zajímavé, nebyly nijak přelomové. V roce 2014 byl provoz zařízení zastaven. Antény zůstaly stát, ale vojenské financování zmizelo.
Jenomže místo aby celý areál chátral, převzala ho University of Alaska. Od té doby je HAARP civilní, otevřený akademikům a studentům, kteří tu zkoumají třeba vliv slunečních erupcí na zemskou magnetosféru. Technika se nezměnila, ale pozornost veřejnosti už dávno není o vědě.

A pak přišly konspirace
Tady se věci zlomily. Ve chvíli, kdy HAARP zmizel z očí oficiálních struktur, začaly o něm růst teorie. A nebyly malé.
Lidé začali tvrdit, že zařízení může ovládat počasí. Že způsobuje sucho, povodně a tornáda. Že rozbíjí tektonické desky a tím vyvolává zemětřesení. A že dokonce ovlivňuje lidské vědomí – doslova ovládá mysl. Často se objevuje i představa, že HAARP byl nástroj tajné globální elity.
Je to fascinující, protože všechny tyto teorie spojuje jedno: naprostý nezájem o fyzikální realitu. Výkon zařízení byl malý – z pohledu přírodních jevů zcela směšný. Žádné počasí nezměníte vysláním vln do vrstvy několik set kilometrů nad zemí. Zemětřesení? Ani náhodou. A manipulace mysli? Už vůbec ne.
Proč tomu lidé věří?
Jednoduše řečeno: protože tomu chtějí věřit. HAARP byl ideální cíl. Byl daleko, málo srozumitelný, financovaný armádou a vypadal podivně. A co není na očích, to si každý může vyložit po svém.
K tomu připočítejte frustraci ze světa, pocit, že nám „někdo něco tají“, a najednou z obyčejného výzkumu vznikne legenda. A jakmile se něco jednou dostane do koloběhu konspiračních webů a YouTube kanálů, už to žije vlastním životem.
A co dnes?
HAARP existuje dál. Vědci tam dál dělají experimenty, sledují chování atmosféry, testují nové komunikační metody. Není to tajné, není to zavřené, není to zbraň. Jen je to prostě… technicky složité a vizuálně podezřelé. A možná právě to je důvod, proč ho některé skupiny nikdy nepustí ze svého příběhu.
Není to první ani poslední případ
HAARP není jediný vědecký projekt, který se stal terčem mýtů. Podobně dopadly částice v CERNu, vakcíny nebo technologie 5G. Společným jmenovatelem je obava z neznámého, nedůvěra k autoritám a potřeba hledat skryté významy.
Je to vlastně příběh o tom, jak těžké je být vědcem v době, kdy fakta často prohrávají s příběhem. A zároveň i důkaz toho, že konce neexistují – HAARP skončil před lety. Ale v hlavách lidí běží dál.
Zdroj: techfocus.cz, zoom.iprima.cz, NOAA, Science Direct