Anonymous: Skupina hackerů, která pracuje v utajení, někdy bere spravedlnost do svých rukou

Anonymous je skupina, o které jste již pravděpodobně slyšeli. Komunita bez oficiální struktury a vedoucích, která stojí hned za několika vlivnými zásahy v kyberprostoru. Nejde o tradiční hackerskou skupinu, ale spíš o sdružení aktivistů a kybernetických odborníků snažících se zasáhnout tam, kde mají pocit, že klasická spravedlnost selhává.

Jejich akce by se daly považovat za formu digitálních protestů anebo kybernetických útoků. Nezáleží, zda je jejich cílem diktátorský režim, nadnárodní korporace nebo extremistická skupina, vždy za sebou nechávají výraznou stopu, a ta je často doprovozena virálním vzkazem.

Kdo jsou Anonymous?

Skupina vznikla na počátku 21. století z online komunity na fóru imageboard 4chan, které bylo známé tím, že uživatelům bylo umožněno se do diskuzí zapojovat bez uživatelského profilu. Tak se zrodila myšlenka, že na internetu může být Anonymous vlastně každý.

Skupina není strukturovaná – jde o uskupení hackerů, programátorů, aktivistů, ale i běžných uživatelů internetu, kteří touží po akci nebo změně. Jediným prvkem, který je spojuje je symbolika a způsob, jakým vystupují.

Maska Guye Fawkese slouží jako poznávací znamení

Anonymous si pro svou prezentaci zvolili mystickou bílou masku s tenkým knírkem a úsměvem, známou z filmu V jako Vendeta. Tato maska znázorňuje postavu Guye Fawkese, jednoho z hlavních aktérů pokusu o vyhození anglického parlamentu v roce 1605. Pro Anonymous se stala symbolem odporu proti autoritám, nespravedlnosti a útlaku. Nosí ji na demonstracích a objevuje se i ve videích, která skupina zveřejňuje jako vzkazy veřejnosti.

„Jsme Anonymous. Jsme legie. Neodpouštíme. Nezapomínáme. Očekávejte nás.“ – i tuto větu si mnoho lidí s hnutím spojuje.

Kde už o sobě dali vědět?

Anonymous se poprvé výrazněji prosadili v roce 2008, když spustili operaci Chanology – sérii útoků proti scientologické církvi. Vadilo jim, že církev se snažila cenzurovat internet a mazat kritická videa. Výsledkem byly koordinované kyberútoky (tzv. DDoS útoky), zveřejnění interních dokumentů i demonstrace s maskami před sídly církve.

Později se Anonymous zapojili do řady dalších událostí:

• Arabské jaro (2010–2012): podporovali demonstranty v Tunisku, Egyptě či Libyi, napadali vládní weby a šířili informace tam, kde vládla cenzura.
• Operace Payback: útoky proti finančním institucím (např. Visa, Mastercard), které znemožnily přispívat serveru WikiLeaks.
• Hnutí Occupy Wall Street: organizace, propagace a výpomoc s ochranou digitální komunikace.
• Napadení ruské internetové infrastruktury během ruské invaze na Ukrajinu: Anonymous stála za sérií rozsáhlých kybernetických útoků na weby ruské vlády, státních médií a dalších důležitých subjektů. Skupina se tak veřejně v tomto konfliktu staví na stranu Ukrajiny.

Kromě politických a aktivistických akcí se hnutí objevuje i v dalších situacích. V minulosti třeba při zveřejňování osobních dat extremistů, vybraných politiků nebo osob obviněných ze zneužívání moci.

Jak fungují?

Anonymous spoléhají na sílu decentralizace a anonymity. Ke komunikaci využívají šifrované platformy, diskuzní fóra nebo speciální weby, kde zveřejňují výzvy k akcím nebo data. Útoky jsou iniciovány skupinou lidí, nikoliv jedním člověkem. Někdy jde o spontánní akt a jindy o předem domluvenou a detailně naplánovanou kampaň do které jsou zapojeny stovky lidí.

Aktivisté nebo kybernetičtí bandité?

Pohled na Anonymous se různí. Jejich stoupenci je vnímají jako digitální partyzány nebo ochránce svobody slova. Kritici je naopak označují za kyberzločince, kteří se pohybují za hranou zákona a narušují soukromí i bezpečnost.

Pravdou je, že Anonymous operují v šedé zóně internetu, kde se etika a zákon nemusí vždy krýt. Často útočí v případech, kdy cítí morální povinnost jednat – ale bez ohledu na právní rámec. Jejich činy tak někdy balancují mezi obdivem a kontroverzí.

A co budoucnost?

Anonymous fungují nahodile. Objevují se v konkrétních momentech, kdy se online komunita rozhodne, že je třeba něco dělat. Dnes, kdy napětí roste a cenzura společně se zneužíváním moci se objevuje čím dál častěji, lze očekávat, že o jejich aktivitě ještě uslyšíme.

Nejsou to hrdinové ani padouši. Jsou to zrcadlo internetu – nespoutané, anonymní a svým způsobem nevyzpytatelné.

Zdroje: Cs.wikipedia.org, Idnes.cz, Avcr.cz