Anna Kyjevská: Francouzská královna z daleké Rusi
Sňatková politika hrála v historii panovnických rodů velkou roli. Skrze sňatky se upevňovaly vzájemné vztahy mezi rodinami, řešily se následnické otázky a v neposlední řadě se tak daly řešit i konflikty. V historii panovnických rodů vznikaly nejrůznější sňatkové kombinace. K jedné takové zajímavé svatbě došlo v polovině 11. století, kdy se sňatkem propojily dva poměrně vzdálené rody: francouzští Kapetovci a na Kyjevské Rusi vládnoucí Rurikovci.
Slabý francouzský král a silný vládce z Kyjeva
První Kapetovci na francouzském trůně nebyli silní vládci. Museli čelit silným šlechticům z Blois, Normandie, z Anjou a také z jiných hrabství a vévodství. První francouzský král z tohoto rodu Hugo Kapet měl faktickou moc jen v rodových državách ve střední Francii, ale alespoň prosadil svého syna Roberta II. jako nástupce – královský titul nebyl v rané středověké Francii dědičný.
Stejně se dostal k moci i Hugův vnuk Jindřich I., který se chopil moci roku 1031 po Robertově smrti (spolukrálem byl však již od roku 1027). Tohoto francouzského krále historici považují za „záhadu“ – ze všech prvních Kapetovců toho o něm víme nejméně. Víme ale, že za jeho vlády došlo k nejhlubšímu propadu královské moci. Jindřich se zapletl třeba do konfliktu s mocným normandským vévodou Vilémem II. Bastardem (pozdější anglický král Vilém Dobyvatel), s nímž přitom původně udržoval dobré vztahy.
Kyjevský velkokníže Jaroslav Moudrý byl naopak panovník, který stál za největším rozkvětem své země. Byl synem slavného svatého Vladimíra. Když po jeho smrti došlo mezi Rurikovci k bratrovražedné válce, do níž zasáhl i polský kníže Boleslav Chrabrý, z níž nakonec vyšel vítězně právě Jaroslav.
I když ani jeho vláda nebyla bez poskvrnky, Jaroslav přivedl Kyjevskou Rus na vrchol moci. Staral se o větší nezávislost církve na Byzanci, vedl válečné výpravy a z Kyjeva začal budovat centrum mocné říše. A právě sem někdy koncem čtyřicátých let zavítali poslové francouzského krále vyjednat sňatek Jindřicha s některou z Jaroslavových dcer.
Anna Kyjevská, královna Francie
Jaroslav budoval skrze sňatky svých dcer kontakty s řadou zahraničních dvorů. Vrcholem těchto snah byl sňatek Jaroslavova syna Vsevoloda s byzantskou princeznou. Sňatek Anny s francouzským králem však také znamenala zajímavé styky, tentokrát na západě Evropy.
Sňatkem měl získat i Jindřich. Další s Jaroslavových dcer byla totiž norskou královnou, manželkou Haralda III. Krutého. Jindřich tedy snad očekával, že díky tomuto spojení získá v norském králi spojence proti svým nepřátelům v Normandii.
Na svatbu došlo asi na svatodušních svátcích roku 1051. Anna dala Jindřichovi nástupce, který dostal jméno Filip. Šlo o prvního Kapetovce, který nesl toto jméno, které do kapetovské rodiny přišlo stejně jako jeho matka z východu. Svatý Filip byl hojně uctívaný zejména na křesťanském východě, takže za neobvyklým jménem stojí právě královna Anna.
Královna vdova
Roku 1060 zemřel král Jindřich I. Ještě těsně před smrtí stačil prosadit synka Filipa, kterému nebylo ještě ani deset let, prosadit na francouzský trůn. V zemi tak po Jindřichově smrti musela nastoupit regentská vláda. Moc tehdy držel regent Balduin V. Flanderský. Jistou moc však držela i královna vdova Anna – důkazem budiž dochované listiny z roku 1063, na nichž byla Anna podepsaná.
Dále si po manželově smrti vzala hraběte de Crépy. Kolem tohoto sňatku byly spory, které nakonec vedly k tomu, že královna ztratila na regentství vliv. Královna však měla tuhý kořínek a přežila i svého druhého manžela. Pak se vrátila na dvůr k synovi Filipovi, kde roku 1075 skonala.
Zdroje: GREKOV, Boris Dmitrijevič. Kyjevská Rus. Praha, 1953. KARAMZIN, Nikolaj Michajlovič a Vladimír SVATOŇ. Obrazy z dějin Říše ruské. Přeložil Věra JUNGMANNOVÁ. Praha, 1984. SCHNEIDMÜLLER, Bernd, Joachim EHLERS a Heribert MÜLLER. Francouzští králové v období středověku: od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha, 2003. TÉRA, Michal. Kyjevská Rus: dějiny, kultura, společnost. Pavel Mervart, 2019.