Alžběta Báthoryová: Pravděpodobně se v krvi nikdy nekoupala
Příběh o čachtické hraběnce, která se koupala v krvi mladých dívek, aby zůstala navždy mladá, zná asi každý. Je ale docela dobře možné, že šlo jen o vykonstruované obvinění těch, kterým překážela. Roky tedy věříme něčemu, co není pravda. Uherský král Matyáš si na svůj nekončící boj s Osmanskou říší půjčoval od Alžběty obrovské sumy peněz. Jenže když přišel čas dluh splatit, král otočil.
Obvinění: Když se hledá záminka
V roce 1610 vtrhli na Alžbětin hrad královští úředníci a obvinili ji, že vraždí mladé dívky. Prý mučila služky i šlechtičny, které jí rodiče posílali na výchovu. Kolik jich prý zabila? Někdo říkal třicet, jiný tři sta – záleželo na tom, komu se chtělo udělat radost. Jenže tady byl jeden malý problém – všichni ti svědci byli královští poddaní. Žádné mrtvoly se nenašly, žádné nezávislé svědky nikdo nepřivedl. A to nejlepší? Alžbětu rovnou zavřeli a celý proces se konal bez ní. Připadá to jako spravedlivé soudní řízení Nejpodivnější na tom všem je, že celá ta věc s koupáním v krvi se v původních dokumentech vůbec nevyskytuje. Někdo si to vymyslel až o století později.
Politické pozadí: O co vlastně šlo?
Královský dluh byl tak obrovský, že na něj neměla ani celá státní pokladna. Když by král zabavil Alžbětin majetek, vyřešil by své problémy naráz a navíc by získal kontrolu nad strategicky důležitým územím. Dvě mouchy jednou ranou.A pak tu bylo ještě náboženství. Alžběta byla protestantka v době, kdy katolicka církev získávala stále více moci. Takových případů bylo po Evropě mnoho – bohatá žena bez muže na ochranu se rychle stala terčem nějakého obvinění. Vždycky se našel důvod.
Skutečná Alžběta: Úplně jiný člověk
Dokumenty z té doby mluví o úplně jiném příběhu. Alžběta byla vzdělaná, mluvila několika jazyky a po manželově smrti úspěšně řídila rozsáhlé území celých deset let. Korespondence ukazuje praktickou správkyni. Podporovala chudé, stavěla kostely a starala se o vdovy po vojácích. Tohle se vůbec nehodí k obrazu šílené vražedkyně, že?
Vznik legendy: Jak se rodí horor
V původních obviněních se o koupání v krvi nemluvilo ani slovo. Tento děsivý prvek se objevil až o století později, kdy jezuité potřebovali strašidelné příběhy o protestantských ženách. V osmnáctém století začali spisovatelé příběh romantizovat. Přidali gotické prvky – temné hrady, krvavé rituály. Moderní literatura z toho vytvořila horor s upírskými motivy. Jenže s tím, co se skutečně stalo, to nemá skoro nic společného.
Konec života: Smrt v tichosti
Alžbětu nikdy nepopravili, což je velmi podivné u tak závažných obvinění. Místo toho ji uvěznili na jejím vlastním hradě, kde v roce 1614 zemřela. Proč takový neobvykle mírný trest? Protože veřejný proces by odhalil skutečné důvody obvinění.Král raději celou záležitost ututlal a majetek si ponechal. Služebníky sice popravil, ale jejich výpovědi získal mučením, takže jejich hodnota byla více než pochybná.
Současný pohled: Co říkají dnešní historici
Dnešní historici jsou si téměř jistí – obvinění proti Alžbětě bylo vymyšlené. Chybějící důkazy, jasné politické pozadí a podivný průběh procesu ukazují na politickou hru místo skutečných zločinů. Historické dokumenty mluví jasně. Ukazují Alžbětu jako úspěšnou správkyni a dobrou paní. Legenda vznikla postupně míšením faktů s lidovými pověstmi a spisovatelskou fantazií.
Zdroje: Wikipedia, stoplusjednicka.cz, Západočeská univerzita v Plzni
