Závislost na pitném režimu: Obvykle stačí 2 až 3 litry tekutin denně. Příliš vysoký příjem tekutin může být i smrtelný!

Přidat na Seznam.cz

Dvě sklenice ráno, láhev na stole, další v kabelce a večer ještě minerálka na dobrý spánek. Voda se stala symbolem zdravého životního stylu a její konzumace je často vnímaná jako automatický návyk bez přemýšlení. Přitom každé tělo má jiné potřeby a nadbytek tekutin může napáchat více škody než užitku. Pitný režim má smysl jen tehdy, když mu rozumíme.

V posledních letech se pití vody proměnilo v denní rituál. Každý den dva až tři litry, nejlépe v přesně rozložených dávkách. Řada lidí si nosí lahev všude s sebou a sleduje aplikace, které jim připomínají, že ještě neplní limit. Jenže tělo není podle linek, není stroj a už vůbec ne univerzální nádoba.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučuje přibližně dva litry tekutin denně pro ženy a dva a půl pro muže. Neznamená to ale, že tolik musíme vypít ve formě čisté vody. Počítají se i polévky, ovoce, zelenina, káva a další tekutiny přirozeně obsažené ve stravě. Tělo má vlastní způsob, jak si s příjmem vody poradit. Žízeň je signál, kterému se dá věřit. Nepotřebujeme chytré hodinky, abychom poznali, kdy máme pít.

Čirá voda je nalévána do sklenice, v pozadí zelené rostliny a rozostřené denní světlo
Přirozený pitný režim není o počtech sklenic, ale o rovnováze. | Zdroj: Shutterstock

Dehydratace není strašák na každém rohu

Když tělo ztrácí vodu, nemusí to být hned drama. Mírná dehydratace se může ozvat únavou, tlakem v hlavě nebo menší schopností se soustředit. Už při úbytku vody o jedno až dvě procenta tělesné hmotnosti se začíná projevovat nerovnováha. Nejčastěji k tomu dochází v horku nebo při větší fyzické zátěži. V běžném dni, kdy většinu času prosedíme v práci nebo doma, se ale organismus s hydratací obvykle vypořádá bez problémů.

Lidské tělo má výborně nastavený systém hospodaření s vodou. Když tekutin přijmeme méně, automaticky sníží jejich vylučování. Krátkodobý výpadek tedy nepředstavuje žádnou tragédii. Největší riziko hrozí tam, kde je tělo zranitelnější. Týká se to hlavně malých dětí, seniorů nebo lidí, kteří dlouhodobě bojují s nemocí. U nich se tělesná rovnováha může vychýlit snadno. Zdravý dospělý organismus si obvykle poradí a do vážného stavu se dostává jen vzácně.

Když to s vodou přeženeme

Zatímco o dehydrataci slýcháme neustále, o opačném problému se tolik nemluví. Přitom i nadbytek vody může tělu ublížit a to někdy dost zásadně. Pokud pijeme příliš a ledviny nestíhají tekutiny včas odvádět, začíná se v krvi ředit sodík. A právě jeho správná hladina je klíčová pro udržení rovnováhy mezi vodou uvnitř a vně buněk.

Když sodíku ubývá, buňky nasávají vodu jako houba. Nejcitlivěji na to reaguje mozek, který se nemá kam rozpínat. Mozek na takovou zátěž reaguje citlivě. Objevují se zmatenost, nevolnost, později může přijít ztráta vědomí a ve vážných případech i smrt.

Ohroženi jsou také vytrvalostní sportovci, kteří pijí příliš bez toho, aby doplňovali elektrolyty. Pokud tělo ztrácí minerály potem a zároveň přijímá jen čistou vodu, riziko narušení vnitřního prostředí prudce roste.

Pijte podle sebe, ne podle návodu

Pitný režim se stal dogmatem, ale zdravý vztah k hydrataci by měl vycházet z intuice. Poslouchejme své tělo. Když máme žízeň, napijme se. Když ne, není potřeba si vodu násilím lít do krku. Každý den je jiný, někdy se potíme víc, jindy skoro vůbec. I jídlo ovlivňuje, kolik tekutin potřebujeme doplnit.

Barva moči je jednoduchý a spolehlivý ukazatel. Světlá znamená, že je vše v pořádku. Tmavší odstín může naznačit, že tekutiny chybí. Ani káva nebo čaj už dnes nejsou považovány za dehydratační zlo. V přiměřeném množství patří do denního příjmu. A i okurka nebo meloun zvládnou dodat tolik vody, co půl sklenice.

Různorodá snídaně se zeleninovým chlebem, ovocným toastem, polévkou a kávou servírovaná na stole
Pestrý jídelníček jako součást přirozeného příjmu tekutin. | Zdroj: Shutterstock

Rovnováha je silnější než návod

Voda je nezbytná. Ale stejně jako se nemá hladovět, nemá se ani přepíjet. Tělo není tabulka v mobilu. Potřebuje důvěru, ne kontrolu na každém kroku. Pitný režim má smysl, když vychází z reálných potřeb, ne z tlaku okolí nebo strachu, že pijeme málo.

Není třeba soutěžit, kdo vypije víc. Opravdové zdraví se ukazuje v rovnováze. Pijme podle toho, jak se cítíme. A když nemáme žízeň, nemusíme se nutit.

Zdroje: National Library of MedicineABC NewsWikipedie, NIH, University of Missouri