Vláda rozhodla: Konec pevné pracovní doby. Zaměstnanci si mohou sami určit, kdy budou pracovat
Představte si, že už nemusíte vstávat na budík, abyste stihli být v kanceláři přesně v osm ráno. Místo toho si sami rozhodnete, kdy začnete pracovat a kdy skončíte. Pro mnoho zaměstnanců je tento scénář již realitou, zatím je jich minimum, trend pružné pracovní doby je ale na vzestupu.
Bude pevná pracovní doba brzy minulostí? Stále více firem se dnes snaží mladé zaměstnance nalákat na různé pracovní benefity. Zatímco dříve lidem stačily stravenky, dnes už chtějí více – jedním z požadavků je také možnost pracovat z domu nebo si vybrat, kdy chtějí začít a skončit pracovní dobu.
Tento způsob je skvělý nejen pro větší pohodu na pracovišti, pružnou dobu ocení třeba i rodiče s malými dětmi. Ne všechna povolání však mají takové možnosti. Na limity tohoto konceptu naráží například práce ve školství, zdravotnictví nebo v nepřetržitých provozech.
Konec pevné pracovní doby? Jak pro koho
Pružná pracovní doba není v moderním světě žádnou novinkou, ba naopak, v západních státech jde o zcela běžnou praxi. Dnes už ji nabízí i mnoho firem u nás. Jde však především o administrativní pozice, IT či práci v marketingu a podobně. Tento koncept ale přebírá stále více sektorů a dnes se s ním setkáme nejen v kancelářích, ale i v některých větších obchodech, skladech nebo třeba fastfoodech.
Podstatou pružné pracovní doby je možnost volby, kdy zaměstnanec směnu začíná a končí. Tady je důležité zmínit, že musí vždy odpracovat dohodnutý počet hodin. Některé firmy navíc trvají na tom, že například od 10 do 11 hodin musí být zaměstnanci k dispozici kvůli poradám nebo meetingům.
V praxi to pak vypadá tak, že zaměstnanec má osmihodinové směny – začne-li v 6 ráno, končí ve 14 hodin odpoledne. Ten, který svoji pracovní směnu začne na desátou, opouští kancelář v 18 hodin. Pružná pracovní doba pak může být ještě kombinována s homeofficem, kdy si zaměstnanci zvolí například tři dny v týdnu, které stráví v kanceláři a dva dny práce z domu.
Přestože toto všechno zní velmi lákavě, není to pro každého. Některé profese si zkrátka podobné nastavení dovolit nemohou. Jde například o většinu zdravotníků, učitele, úředníky, hasiče, policisty nebo pracovníky ve firmách s nepřetržitým třísměnným provozem. Někdy lze nabídnou pružnou dobu pouze částečně – toto často vidíme v supermarketech nebo fastfoodech, kdy je sice nutné pokrýt daný časový blok dostatkem pracovníků.
I pružná pracovní doba má své pro a proti
Jedním z největších přínosů pružné pracovní doby je možnost přizpůsobit si pracovní den podle vlastních potřeb. Lidé, kteří lépe fungují hned ráno, nebo potřebují odpoledne čas pro sebe či svoji rodinu, začínají pracovní dobu brzy. Naopak ti, kteří vstávání nesnáší a lépe se jim pracuje třeba odpoledne, si mohou přispat. To přispívá nejen k lepšímu duševnímu rozpoložení, ale i ke sladění pracovního a osobního života.
S pružnou pracovní dobou se často pojí také vyšší produktivita, lepší motivace k práci a méně stresu. Zaměstnanec si jednoduše vybere část dne, po kterou se cítí nejproduktivnější, což se odráží i na jeho výsledcích. Podle studií bývají lidé s flexibilní pracovní dobou i spokojenější, dokážou se lépe soustředit, mají více energie a svoji práci mají obecně raději a vykonávají ji lépe.
Na druhou stranu se najdou i tací, kteří těchto výhod zneužívají. Někteří lidé mají problém efektivně řídit svůj čas a pružná pracovní doba u nich pak vede spíše k prokrastinaci a špatnému plánování úkolů. Horší může být i spolupráce se zbytkem týmu, zejména tehdy, není-li určeno nějaké “okno”, ve kterém se musí všichni v práci setkat.
Na teamleaderech pak také leží břemeno správného pokrytí směn zaměstnanců pro plynulý chod firmy. Toto se týká hlavně provozů, kde je klíčové obsloužit zákazníky během otevírací doby.
Zdroje: Mpsv.cz, Jenprace.cz,
