Takto sociální sítě škodí vašemu mozku: Pozornost už nikdy nebude jako dřív
Sociální sítě mají na náš organismus mnoho negativních dopadů. Mozek poškozují v různých oblastech. Obrovským problémem je především závislost na dopaminu, neschopnost soustředění a snaha být neustále online.
Popularita sociálních sítí ve světě nabyla enormních rozměrů. Přes dvě miliardy aktivních uživatelů každý měsíc má jak YouTube, tak i Facebook nebo Instagram.
Každá z platforem cílí na jinou věkovou skupinu
Facebook je sociální sítí, která zábavu a využití nabízí především lidem středního a staršího věku. V současné době je cílovou skupinou této platformy generace lidí 30 +. I přesto, že primárním cílem je komunikace a zábava, již dávno není Facebook takto krátkozraký. Jednotlivé facebookové stránky umožňují hledání zaměstnání, prodej nábytku či nalezení partnera. Tyto i mnohé další aktivity jsou součástí Facebooku, který, stejně jako Instagram či WhatsApp vlastní Meta Platforms.
Součástí Meta Platforms je i Instagram. Ten měsíčně používá více než 2 miliardy uživatelů. A to především za účelem sdílení vizuálního obsahu. Instagram umožňuje přidávat krátké příspěvky dostupné pouze po dobu 24 hodin. Kromě Stories je možné vytvářet také Reels. Tedy krátká a dynamická videa. Ta mohou mít prakticky jakékoliv téma. Instagram je oproti Facebooku mladší platformou. Jeho cílovou skupinou jsou v současné době lidé mezi 18 – 34 lety.
Zkreslená realita i potřeba změnit svět
Obrovským problémem sociálních sítí je nereálné vyobrazení skutečnosti. To nezpůsobují pouze přátelé a „obyčejní“ lidé, kteří tyto sociální sítě využívají. Problémy často nastávají ve chvíli, kdy uživatelé sledují práci takzvaných influencerů. Ať už čeští či zahraniční influenceři, tito lidé často prezentují pouze pozitivní stránky života. To může vést k nereálnému vnímání skutečnosti. Zejména mladší ročníky pak mají problém chápat realitu a s ní občas spojené nepříjemné situace. Často dochází k psychickým problémům, pocitům méněcennosti či dokonce k sebevraždám.
Snížení dopaminu, špatná pozornost a poruchy spánku
Takzvaný hormon štěstí je látkou hrající klíčovou roli v nervovém systému našeho těla. To cítí uspokojení ve chvíli, kdy získá nějakou odměnu či motivaci. To znamená, že dopamin do našeho organismu vyplavuje příjemné pocity poté, co prožijeme něco pozitivního. Bez dopaminu by pro nás bylo komplikované učení se novým věcem. Zásadně je dopaminem ovlivněno i naše rozhodování či emoce a nálada.
Stejně jako když například člověk snažící se zhubnout několik kil, vidí pozitivní výsledky na váze, fungují i sociální sítě. V případě, že člověk získá lajk nebo pozitivní komentář, jeho tělem projede vlna dopaminu. Ten je látkou, na které se člověk snadno stává závislým. Chce tak neustále přidávat další a další dokonalé posty, zároveň má tendenci pravidelně kontrolovat svůj telefon. Závislost je na světě během několika málo okamžiků. A to proto, že potřebujeme opět zažít pocit štěstí a energie z přijatých dopaminů.
Protože bez telefonu nejsme schopni udělat již téměř ani krok, často se dostáváme do situace, kdy neudržíme pozornost. Neustálé kontrolování telefonu narušuje naši míru soustředění. Nejenom mladí lidé, i lidé středního či staršího věku mají telefon v ruce po většinu dne. Nemusí přitom mít ani zapnutá upozornění. Pro jistotu telefon kontrolují prakticky nonstop. Co kdyby jim o vteřinu utekla nějaká internetová novinka.
S poruchami soustředěnosti a závislostí na sociálních sítích jde ruku v ruce také problém se spánkem. Mozek si uvědomuje, jak dlouho již byl bez sociálních sítí. Negativní vliv má také používání telefonu před spaním. K nespavosti a únavě vede především narušení tvorby melatoninu. Ten je hormonem, bez kterého bychom jen stěží dokázali usnout.
Zdroje:Nivati, NeulineHealth, MyndLift
