Rusové se obávají, že budou brzy hladovět jako v Severní Koreji

Přidat na Seznam.cz


Krutá ekonomická realita dlouhé války začíná docházet i těm nejzarytějším proputinovským propagandistům, protože Rusko se doma připravuje na bídu.

Rusko přivítalo Nový rok s okázalým nadbytkem a vlasteneckým zápalem. V televizních studiích plných hostujících vojáků, které přivezli z frontových linií, aby natočili novoroční extravaganci, si moderátoři a účinkující připíjeli na vítězství a vysmívali se Západu za vedlejší účinky ruských sankcí. Komik Jevgenij Petrosjan povzbuzoval vojáky a ujišťoval je, že za nimi stojí celá země. Posmíval se Ukrajině a jejím západním spojencům: „Ať se jim to líbí nebo ne, Rusko se rozšiřuje!“.

Halasné chvástání nemohlo zakrýt skutečnost, že ze sklenic šampaňského, zdánlivě naplněných perlivou vodou, nikdo nepil, moc tomu nepřidaly ani prázdné pohledy ve tvářích hostujících vojáků. Jeden z moderátorů, sportovní komentátor Dmitrij Guberněv, přirovnal život k biatlonu – vyčerpávajícímu závodu v běhu na lyžích se střelbou z pušky, a vyslovil domněnku: „Pokud se vám nedaří, pak je cíl a vítězství blízko!“ Navzdory svátečnímu veselí si ale ruští propagandisté uvědomují, že těžké časy teprve začínají.

Ať jedí mravence

Sovětské vymývání mozků, které provádí mnozí ruští propagandisté, má lidem omluvit rychlý pokles životní úrovně, na který si mnozí z nich zvykli. Jak píše deník TheDailyBeast, očekávání jsou tak hrozivá, že moderátor Sergey Mardan položil ekonomickému expertovi Denisi Rakšovi překvapivou otázku: „Jaké jsou naše šance? Máme je vůbec nebo ne? Budeme muset žít jako Jižní Korea v 50.-60. letech? Budeme nakonec muset jíst mravence?“

Rakša vysvětlil, že pokud Rusko hodlá drasticky přestavět svou ekonomiku, aby bylo soběstačné, bude každodenní život docela obtížný, i když se Rusové nebudou muset uchýlit k pojídání mravenců. Dodal: „V současné době je industrializace připomínající tu z 19. století nebo z 20.-30. let prakticky nemožná. V takovém případě bychom museli žít ne jako Jihokorejci, ale jako Severokorejci.“

Hlad je i po munici

Ruské experty trápí i jiný druh hladu, a to hrozící nedostatek munice. Mardan během svého pořadu označil předpovědi o nadcházejícím nedostatku munice za „apokalyptické spisy“ a nahlas uvažoval, zda ruský průmysl bude schopen tento problém vyřešit. Jeho host, vojenský expert Vladislav Šurygin, odpověděl opatrně: „Četl jsem ten příspěvek. Je třeba uznat, že ho napsal jeden z našich nejlepších vojenských odborníků… ale jeho výpočty nezahrnovaly rychlost, s jakou se munice v současné době vyrábí.“ Tvrdil, že zavedení přísných norem používání na bojišti je způsob, jak udržet problém pod kontrolou. Rusko mezitím údajně pokračuje v námluvách s dalšími vyděděnými státy, aby získalo zbraně a munici na doplnění svých tenčících se zásob.

Prokremelské propagandisty zřejmě nikdy nenapadne jednoduché řešení – upustit od neúspěšné ruské invaze na Ukrajinu. Mardan zuřil: „Nepřítel musí být zničen až ke kořenům! Musí být vyhuben! Ruské dějiny posledních 1000 let ukazují, že tento čin musí být doveden do konečného konce… Kdyby Stalin deportoval [obyvatele] západní Ukrajiny – pro mě je stále záhadou, proč to neudělal – možná by se nic z toho nedělo.“

V závěru pořadu Mardan pochmurně poznamenal: „Všem, kteří říkají, že by Rusko mělo vstát z kolen – včetně mě – přátelé, obávám se, že náš dřívější způsob života je minulostí… Je to prakticky nevyhnutelné… možná budeme o uplynulém roce uvažovat jako o našem posledním tučném roce. Na druhou stranu nás čeká velké vítězství!“

Cena války: ruská ekonomika čelí desetiletí regrese

Jak analyzuje situaci server Carnegieendowment, rozpočet Ruska, který byl v prvních měsících podporován příjmy z ropy a plynu, se začal snižovat. Recese bude pravděpodobně pokračovat, protože ruský průmysl, dokonce i vojenský sektor, je vysoce závislý na dovozu high-tech zboží, převážně ze Západu. Dovoz technologií ze všech zemí s výjimkou Turecka poklesl. Propad tohoto dovozu sníží výrobu a učiní ji primitivnější, což je proces, který již probíhá.

Problematické jsou i rozsáhlé investice ze strany státu. Vláda si prostě nemůže dovolit, aby investiční prostředí bylo jednou z jejích priorit: soustředí se na potřeby armády.

Těžší je vyčíslit dlouhodobé ztráty způsobené obrovským počtem lidí, kteří od začátku války opustili Rusko a jejichž počet se odhaduje na 500 tisíc až milion. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v důsledku odlivu mozků bude vytvářet tlak na trh práce, což povede k rychlejšímu růstu mezd než produktivity a k inflačním rizikům.

Vláda a prezident Vladimir Putin rádi opakují, že Rusko už má vše, co k rozvoji potřebuje. Přechod k růstu založenému na vnitřních zdrojích by však vyžadoval ukončení války na Ukrajině.

Zdroj: Twitter, TheDailyBeast, Carnegieendowment,