Rusko odmítlo obvinění USA z vypuštění protisatelitních zbraní na orbitu
Spojené státy obvinily Rusko z vypuštění protisatelitních zbraní na orbitu s tím, že se tak již stalo v letech 2019 a 2022. Moskva tato obvinění odmítá.
Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder 21. května uvedl, že Rusko 16. května vypustilo na orbitu (orbita ve výšce 160 až 2 000 km nad zemským povrchem) vesmírnou družici, která „s největší pravděpodobností“ nese útočnou zbraň, jež je „pravděpodobně schopna útočit na jiné družice“. Podle Rydera se ruské kosmická družice podobá vojenským orbitálním systémům, které Rusko vypustilo v letech 2019 a 2022.
Rusko skutečně nedávno provedlo kosmický start – podle ministerstva obrany byla 17. května „v zájmu“ vojenského resortu z kosmodromu Pleseck (Archangelská oblast) vypuštěna raketa Sojuz-2.1b s kosmickou lodí na palubě. Zdá se, že právě tento start má Pentagon na mysli (rozdíl v datech se vysvětluje rozdílem časových pásem mezi USA a Ruskem). Co přesně bylo nakonec vyneseno na orbitu, ruské vojenské oddělení neupřesnilo. Informuje o tom agentura RBC.
S odvoláním na mluvčího amerického vesmírného velitelství 21. května uvedla, že Rusko umístilo na orbitu nejméně devět družic, včetně Kosmosu 2576, „typu ruské vojenské inspekční kosmické lodi, kterou američtí představitelé dlouhodobě odsuzují za bezohledné chování v kosmu“.
Moskva označila tvrzení mluvčího Pentagonu za „informační výmysl“ a uvedla, že vypuštění „prostředků, které řeší úkoly posílení obranných schopností, také není žádnou novinkou“.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov téhož dne novináře ujistil, že Moskva jedná „naprosto v souladu s mezinárodním právem, nic neporušuje“.
„Opakovaně jsme prosazovali zákaz jakýchkoli zbraní ve vesmíru. Bohužel tyto naše iniciativy byly odmítnuty, a to i ze strany Spojených států,“ uvedl Peskov. Citovala ho agentura TASS.
Byl to Robert Wood, zástupce USA při OSN, kdo jako první oznámil, že Rusko vypustilo do vesmíru protisatelitní zbraně. Stalo se tak 20. května na zasedání Rady bezpečnosti OSN, když se projednával rusko-čínský návrh rezoluce o zabránění závodům ve zbrojení ve vesmíru. Ten zejména vyzýval k zákazu vypouštění všech jaderných i nejaderných zbraní na orbitu (Moskva a Peking po dohodě v této otázce volají již od roku 2008).
Připomeňme, že pro dokument hlasovalo sedm zemí (včetně Číny a Ruska), sedm jich bylo také proti (včetně Británie, USA a Francie, které mají právo veta), Švýcarsko se zdrželo hlasování, a v důsledku toho nebyla rezoluce přijata.
