Ruského prezidenta na summitu v Arménii přivítali pouliční demonstranti heslem „Putin je vrah!“

Přidat na Seznam.cz

, , ,

Jerevan, Arménie – Rusko je na světové scéně čím dál izolovanější, proto se snaží udržet si vliv alespoň v bývalých sovětských republikách na Kavkaze a ve střední Asii. Na setkání hlav států vojenské aliance CSTO však Vladimira Putina přivítaly pouliční demonstrace a chlad u jednacího stolu.

Ruský prezident Vladimir Putin se tento týden vypravil na vzácnou zahraniční cestu do Jerevanu, kde se konalo krizové setkání hlav států Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), vojenského bloku zahrnujícího Rusko, Bělorusko, Arménii, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Uskupení bývalých sovětských států, ve kterém Rusko hraje roli „prvního mezi rovnými“, je mezinárodní regionální organizací pro oblast obrany a bezpečnosti.

Jak informovala Svobodná Evropa, proti Putinově návštěvě protestovaly na dvou shromážděních v ulicích Jerevanu stovky Arménů a ukrajinských i ruských emigrantů. K vidění byly arménské, ukrajinské i americké vlajky stejně jako transparenty s nápisy „Ne válce“ nebo „Putin je vrah!“.

Arménské zklamání

Neprotestovalo se jen proti válce na Ukrajině. Armény rozčílilo především to, že Rusko považovali za svého spojence, který má jejich zemi chránit, a namísto toho v arménsko-ázerbajdžánském konfliktu spíše podporuje jejich protivníka, vysvětluje deník Moscow Times.

Arménský premiér Nikol Pašinjan využil svého uvítacího projevu k tomu, aby napadl alianci CSTO za její nečinnost v probíhajícím konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. „Dosud se nám nepodařilo přijmout rozhodnutí o reakci CSTO na agresi Ázerbájdžánu vůči Arménii,“ řekl Pašinjan. 

V září Arménie oficiálně podala žádost na CSTO, aby zasáhla poté, co se města a vesnice po celé zemi dostaly pod palbu zpoza hranic se sousedním Ázerbájdžánem. Kreml, který již byl nucen povolat brance na pomoc v boji proti stále katastrofálnější válce na Ukrajině, se však zdál neschopný nebo neochotný vyhovět a místo toho souhlasil s vysláním kontingentu pozorovatelů k hranicím. V důsledku tohoto rozhodnutí vyšli do ulic Jerevanu protestující, kteří požadovali vystoupení Arménie z bloku.

Vzhledem k tomu, že Rusko v dlouhodobém konfliktu Arménie s Ázerbájdžánem o enklávu Náhorní Karabach tradičně hraje klíčovou zprostředkovatelskou roli, však Jerevan musí jednat opatrně a nesmí si dovolit Kreml znepřátelit. 

Trhliny v jednotě

Spor mezi Arménií a Ázerbajdžánem není jediným jablkem sváru, připomíná list Politico. Jednotu CSTO prověřil také zářijový krvavý pohraniční konflikt mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem, při němž zahynulo více než 140 vojáků.

A když Kazachstán odmítl uznat ruskou svrchovanost nad Donbasem, obrátila moskevská státní média na zemi stejný hněv jako na Kyjev. „Kazachstán je dalším problémem, protože tam mohou začít stejné nacistické procesy jako na Ukrajině,“ varoval tento týden komentátor Dmitrij Drobnickij na ruském Prvním kanálu.

Putin v otázce studené války, tj. Ruska stojícího proti „imperiálnímu“ Západu, vnímá státy CSTO jako mladší bratry ve stejném boji, které spojuje společná historie. Vztah je však nyní výrazně odlišný. Sovětský svaz mohl svým spojencům poroučet. Putin nemůže poroučet nikomu, musí se svým partnerům dvořit a doufat, že ho buď podpoří, nebo se budou držet stranou s jakýmsi pocitem benevolentní neutrality.

Kreml, který je rozptýlen válkou na Ukrajině a nedaří se mu udržet na uzdě ani své nejbližší spojence, může na středečním summitu doufat jen v malou konkrétní podporu. Ačkoli běloruský diktátor Alexandr Lukašenko ve středu připustil, že budoucnost CSTO závisí na úspěchu ruské války na Ukrajině, svou armádu se snaží držet stranou.

Zdroj: Moscow Times, Radio Liberty, Politico

Diskuze Vstoupit do diskuze