Proč nemá Čína zájem o mírový summit ve Švýcarsku? Pekingu jde o posílení vlastní geopolitické pozice.
Bezprostředně po jednání zemí G7 v Itálii se zástupci téměř stovky států a mezinárodních organizací sešli ve Švýcarsku na Mírové konferenci pro Ukrajinu. Jsou zde prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj, americká viceprezidentka Kamala Harris, německý kancléř Olaf Scholz i předsedkyně EK Ursula von der Leyen. Na konferenci chybí Rusko a Čína. Účastní se však Indie, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Argentina, Brazílie a Indonésie.
Konferenci hostí švýcarská spolková prezidentka Viola Amherd v komplexu Bürgenstock nedaleko Lucernu. Na tiskové konferenci zdůraznila, že na této schůzce „nebudeme schopni vyjednat nebo dokonce vyhlásit mír pro Ukrajinu, ale chceme zahájit proces pro spravedlivý a trvalý mír a podniknout konkrétní kroky v tomto směru“. Mezinárodní společenství může pomoci připravit půdu pro přímé rozhovory mezi válčícími stranami, od toho jsme tady“.
Těžištěm jednání je bezpečnost ukrajinských jaderných elektráren, export obilí přes Černé moře a humanitární otázky. Očekávaným výsledkem je také plánování dalších následných konferencí, kterých by se účastnilo už i Rusko.
Čína se demonstrativně drží stranou mírového summitu o válce na Ukrajině. Odborníky to nepřekvapuje. Lidová republika nemá zájem o mír, ale o posílení vlastního geopolitického postavení, píše německé zpravodajství TagesSchau.
Ukrajina se od začátku ruské útočné války snaží udržovat dobré vztahy s Čínou. Zdráhala se kritizovat vládu v Pekingu, přestože Čína pomáhá Rusku obcházet západní sankce. Například USA se k tomu staví mnohem jasněji.
Kyjev dlouho doufal, že Čína bude mít na Rusko zmírňující účinek, a proto se nakonec mírové konference ve Švýcarsku zúčastní, říká ukrajinská expertka na východní Asii Natalia Butyrska. Čína oficiálně zaujímá neutrální postoj a je na to hrdá. Proto by bylo vlastně logické, aby se konference účastnila. Zejména proto, že Čína má svého zástupce, který je na mírové misi v Evropě. Li Hui je zvláštním vyslancem Pekingu pro Eurasii. Byl to také on, kdo se loni v srpnu zúčastnil přípravného setkání k mírovému summitu v Saúdské Arábii.

Důvodem zrušení čínské účasti tedy není skutečnost, že Rusko nebylo na konferenci pozváno, jak Peking uvedl. Peking se nechce zúčastnit, vysvětluje Butyrska.
Švýcarsko, Ukrajina a také německý kancléř Olaf Scholz pozvali prezidenta Si Ťin-pchinga a od jeho účasti hodně očekávali, informuje deník ZDFheute.
Když Čína koncem května svou účast zrušila, Ukrajina zásadně změnila rétoriku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl vůči Pekingu vážná obvinění: „Jedna věc je neúčast na mírovém summitu. Ale něco jiného je chtít summit destruovat“ prohlásil. Peking totiž podnikal kroky k tomu, aby se summitu nezúčastnily kromě něj ani další hlavy států a vlád.
Obvinění spočívá v tom, že Čína vyvíjela tlak na země takzvaného globálního jihu (BRICS), aby mírovou konferenci bojkotovaly. Peking to odmítá. Experty na Čínu, neúčast Pekingu nepřekvapuje. Čína přebírá to, co je pro ni užitečné. A pokud začneme počítat, je celkem jasné, že válka je pro Čínu příznivá.
Rusko může téměř pouze prodávat svůj plyn a ropu Indii a Číně. Čína může diktovat cenu. Naopak pro čínské výrobky je otevřený ruský trh. Čína tam může prodávat auta, elektroniku i mobilní telefony.
Dalším důvodem je pravděpodobně to, že mírový plán, o kterém se má jednat, pochází z Ukrajiny a je podporován USA. Kromě dlouhé společné hranice a úzkých obchodních vztahů Rusko a Čínu spojuje také společný soupeř: USA.
Zdroj: TagesSchau, ZDFheute