Polsko bude brzy plynovou velmocí, ale jak přežijeme další zimy my?
Polákům i Slovákům, těm je hej! Naši sousedé byli jasnozřivější než naše domácí scéna a odstřižení od ruského plynu nenesou tak těžce. My jsme doplatili na závislost rusko-německého paktu a čeká nás pár krušných zim, než se situace vyřeší.
Polsko jako regionální plynová velmoc
Co se týká propojení i dodávek plynu, mají Poláci vystaráno na dalších deset let. Jak uvádí ve své analýze magazín Reportér, polský soused má dlouhodobé kontrakty s Katarem, Norskem a ještě vlastní těžbu. Plánují být regionálním lídrem v oblasti plynu, který bude distribuovat plyn do dalších zemí. „Polsko má šanci získat postavení plynárenského hubu,“ prohlásil například Mateusz Berger, polský zmocněnec pro energetickou infrastrukturu.
Polské odhodlání komentoval i bývalý český premiér Miroslav Topolánek: „Když jsem poprvé jednal s tehdejším tajemníkem pro energetickou infrastrukturu, vypadaly ty jejich plány na odpojení se od ruského plynu téměř nerealisticky. Dnes se ukazuje, že oni jediní byli připraveni.“
Stejně tak Slováci, které máme tendenci považovat za našeho chudšího a méně úspěšného souseda, dokázali využít úspěchu Polska a na rozdíl od nás s napojili se na polskou plynárenskou soustavu.
Česku zbyly oči pro pláč
Česko je na tom s výhledem o něco hůř – nemá přístup k moři, nemá dostatečnou kapacitu zásobníků a nemá ani vlastní těžbu, o kterou by se mohlo zásadně opřít. A na rozdíl od ropy, kterou na tři měsíce schraňuje Správa státních hmotných rezerv (SSHR), žádné „státní“ plynové úložiště neexistuje.
Jak psal iRozhlas „Bylo by ‚pěkné‘, kdyby jediným naším problémem byly ceny energií. Naším problémem je, abychom ty energie vůbec měli,“ konstatoval v létě v Bruselu po skončení summitu Evropské unie premiér Petr Fiala (ODS).
V současné situaci premiér dělá maximum, před zimou byly zásobníky skoro plné a můžeme jen doufat, že nebude hodně mrazivá. Ale kupujeme si tak jen čas. Protože nás čekají i další zimy a jediné, kde si můžeme brát plyn je Slovensko nebo Německo. A zde je riziko, že zejména Německo může mít v nadcházejících období plynu samo nedostatek.
Prokletý NordStream
Proč jsme na tom tak, jak na tom jsme, už média řešila. Ve zkratce a pro připomenutí. Německo se rozhodlo, že zezelená minimálně až k našim hranicím, zavázalo se odstoupit od uhlí a jádra a podalo si ruku s Putinem, od kterého potřebovalo levný plyn. Jako náhradu za své zdroje, jenž nebyly dost zelené. Vybudoval se plynovod Nord stream 1 po dně Baltského moře, který spojoval Rusko a Německo. Obešli se tak tranzitní země a problémy s tím případně spojené a Evropa započala svoji cestu do energetické krize, aniž by cokoliv tušila. Nebo někdo tušil a někdo nad takovým závislostním vztahem zavíral oči
„Každému, kdo si přečetl energetickou strategii Ruska z roku 2003 muselo být jasné, že dříve nebo později dojde k obrovskému politickému tlaku Ruska pomocí takzvané pipeline diplomacy. Snížení naší energetické závislosti na Rusku bylo naší prioritou číslo jedna,“ vyjadřuje se Topolánek pro magazín.
A začalo se jednat o propojení plynovodu s Polskem, aby se snížila závislost na Nord Streamu. To nakonec nedopadlo včetně spojky na Rakousko a české plynovody se staly definitivně součástí rusko-německé infrastruktury.
Ještě tři zimy
A historie se v roce 2022 opět opakuje. Opět se podepisuje memorandum mezi Polskem a Českem o propojení plynové soustavy. K tomu Evropská unie staví nové terminály a obrací na země, jenž mají dost nalezišť jako je USA, Katar, Nigérie nebo státy Kaspického moře. Podle odborníků není důvod, když je Evropa ochotná platit, aby se nezačalo těžit, ale to nějakou dobu potrvá a čekají nás minimálně ještě tři krušné zimy.
Zdroj: Magazin Reportér, iRozhlas, Redakce