Otevření EU na východ před 13 lety. Východoevropané a mezi nimi i Češi vtrhli na rakouský trh práce. Rakušané to dnes vidí pozitivně

Vídeň – Dne 1. května 2011 před 13 lety bylo mnoha lidem z „nových“ členských států EU poprvé umožněno pracovat v Rakousku bez povolení. Rakousko otevřelo svůj pracovní trh lidem z osmi zemí, které vstoupily do EU v roce 2004. Šlo o občany Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, České republiky, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Podle analýzy Rakouského institutu pro hospodářský výzkum (Wifo) z roku 2012 se jen za prvních dvanáct měsíců zvýšil počet pracovníků z těchto zemí přibližně o 29 500 osob, píše vídeňský středopravicový deník Die Presse.

Byly obavy oprávněné?

Před otevřením pracovního trhu panovaly velké obavy, že zahraniční pracovníci vytlačí Rakušany z trhu práce. „Nezaměstnanost se postupně zvyšovala, ale ne dlouhodobě,“ říká Helmut Hofer, ekonom specializující se na trh práce v Institutu pro pokročilá studia (IHS).

Celkově byly dopady pozitivní, říká Hofer. „Samozřejmě, že otevření vedlo k větší nabídce pracovních sil. Neznamená to však, že ostatní automaticky přijdou o práci.“ Podle Hofera větší nabídka pracovní síly může také nová pracovní místa vytvářet. Například truhlář, který by musel odmítat zakázky, protože má příliš málo zaměstnanců, je může přijmout, pokud získá nové pracovníky. Výsledkem je pak větší hospodářský růst.

Také Michael Landesmann, ekonom z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW), vidí tento efekt pozitivně: „Demografický úbytek rakouské populace se zastavil,“ říká pro Die Presse. V rámci volného pohybu osob mohou lidé v EU pracovat bez omezení. Musí však být schopni se v hostitelské zemi uživit a nemají okamžitý nárok na sociální dávky. Přijeli tedy pracovat a uplatnili se na rakouském pracovním trhu, říká Landesmann z WIIW.

Prospělo otevření rakouskému hospodářství?

Odborníci se shodují, že otevření EU rakouskému hospodářství prospělo. Způsobilo však i náklady a sociální problémy? „Ano, způsobilo,“ shrnul před několika lety v rozhovoru pro deník Presse Johannes Kopf, generální ředitel veřejného úřadu práce.

Odborový svaz tehdy vedl kampaň za to, aby se pracovní trh neotevřel okamžitě, ale až sedm let po vstupu východních zemí do EU. Panovaly obavy ze mzdového a sociálního dumpingu. „Bylo správné využít přechodná období,“ říká Alexander Prischl z Rakouské odborové federace (ÖGB) v rozhovoru pro Die Presse. „Země potřebovaly čas, aby dohnaly mzdovou úroveň.“ A Rakousko, aby přijalo příslušné zákony proti mzdovému a sociálnímu dumpingu.

Zdroj: Die Presse