Odborníci mají jasno: Tato generace se dožije rekordního věku

O dosažení dlouhého věku snily dlouhé zástupy lidí takřka již od počátku časů. Nyní se nespočet vědců shoduje na tom, že jedna z generací, které pobývají na planetě Zemi právě nyní, se v průměru dožije nejvyššího počtu let v historii.

Může za to především fakt, že dochází k neustálému vývoji v oblasti zdravotnictví i pokrokům v dalších odvětvích, které mají na dlouhověkost vliv. Zároveň však existují generace, v nichž se vyskytují rekordní počty lidí s obezitou. Jak je známo, tento zdravotní problém může rapidně zvyšovat riziko rozvoje celé řady onemocnění. Proto vás možná překvapí, že podle názoru některých odborníků se nedožije nejvyššího věku ta úplně nejmladší generace ze všech, jež dnes po světě chodí. Která generace se tedy podle vědců dožije nejvyššího počtu let?

Lidé, kteří patří do generace Z, se budou bez problému dožívat věku více než 100 let

Onou vyvolenou generací je podle vědců ta, která je označována jako Z. Jedná se o jedince, kteří jsou narození mezi lety 1996 až 2010 (v některých případech se uvádí 1995 či 1997 až 2011 nebo 2012). Ti se budou údajně naprosto běžně dožívat věku více než 100 let.

Obzvláště vysokého věku by se měli dočkat lidé, kteří se narodili krátce po roce 2005 a žijí ve vyspělých zemích. Statistiky v jejich případě ukazují, že by mohli mít až 50 % šanci dožít se věku více než 100 let.

Důvody, proč se právě generace Z dožije nejdelšího věku

Tvrzení odborníků samozřejmě není podložené jen věštěním z křišťálové koule. Ačkoliv se jedná o predikci, podepírá ji celá řada faktů. Mezi nejčastěji zmiňované patří:

1. Změny ve stravování: Odborníci vypozorovali, že jedinci narození v letech mezi 1996 až 2010 se začali mnohem více zajímat o zdravou stravu. Častěji konzumují jídla bohatá na bílkoviny, zdravé tuky i vlákninu a naopak se vyhýbají trans mastným kyselinám, cukru či obecně uzeninám a dalším vysoce průmyslově zpracovaným potravinám.
2. Pokroky ve zdravotnictví: Zdravotnictví zažilo v posledních desetiletích nespočet významných průlomů. Díky tomu je diagnostika i léčba celé řady onemocnění mnohem snazší než kdy dříve.
3. Dostupnost technologií: Zatímco dnes je naprosto běžné nosit u sebe hodinky, které vám měří tep a sledují další životní funkce, dříve tyto technologie vůbec nebyly obyčejným lidem k dispozici.
4. Zvýšené povědomí o psychických problémech: Je dokázáno, že neléčené psychické problémy mohou zvýšit riziko rozvoje různých onemocnění. Dříve se o tomto tématu takřka nemluvilo a lidé se za svá psychická onemocnění mnohdy až styděli, takže velmi často odmítali navštívit psychologa či psychiatra. Dnes je však navštěvování psychologické nebo psychiatrické ambulance naprosto běžné.
5. Pravidelné preventivní prohlídky: Díky preventivním prohlídkám, které dnes lidé podstupují na pravidelné bázi, je možné předejít dlouhým zástupům chorob. Dodržování prevence je mimořádně důležité.

Jak na tom jsou další generace

Spoustu lidí by možná zajímalo, jak na tom jsou ostatní generace.

Generace Y, kam se řadí lidé narození mezi 1981 až 1995, by měla průměrně dosahovat věku 80 až 85 let. Někteří odborníci ovšem varují, že členové této generace mají často sklony k vedení nezdravého životního stylu.

Co se týče generace X, u ní je předpokládaná průměrná délka života přibližně 85 let. Do této generace spadají jedinci, kteří se narodili mezi lety 1965 až 1980.

Generace takzvaných „baby boomers“, což jsou lidé narození v letech 1946 až 1964, by se měla průměrně dožívat věku lehce přes 70 let. Jedinci, kteří spadají do této generace, zažili po druhé světové válce mnoho pokroků na poli vědy, díky čemuž se jejich průměrný věk dožití významně zvýšil.

 

Zdroje: hoshyoga.org, sciencedaily.com, techsvet.cz