Obří virus byl po 30 000 letech vzkříšen z věčně zmrzlé půdy
Záhadný obří virus pohřbený v permafrostu na Sibiři po dobu 30 000 let byl znovu oživen. Virus infikuje pouze jednobuněčné organismy a je jen málo podobný známým patogenům, které škodí lidem, píše portál Francetvinfo.
Nový objev však zvyšuje možnost, že s oteplováním klimatu a rozšiřováním průzkumu do dlouho nedotčených oblastí Sibiře mohou lidé uvolnit staré nebo vymýcené viry. Mohlo by jít o neandertálské viry nebo dokonce viry neštovic, které se v ledu udržely tisíce let.
„Nyní existuje pravděpodobnost, že patogenní mikroby, které omezovaly dávné lidské populace, mohou být oživeny a velmi pravděpodobně nakazit i nás,“ říká spoluautor studie Jean-Michel Claverie, výzkumný pracovník v oblasti bioinformatiky na univerzitě v Aix-Marseille ve Francii. „Tyto patogeny mohou být banální bakterie (léčitelné antibiotiky) nebo rezistentní bakterie či škodlivé viry. Pokud jsou dávno vyhynulé, náš imunitní systém už na ně není připraven reagovat.
V posledních letech Claverie a jeho kolegové objevili velké množství obřích virů, které mají velikost bakterií, ale postrádají typický buněčný mechanismus a metabolismus těchto mikroorganismů. Přinejmenším jedna rodina těchto virů se pravděpodobně vyvinula z jednobuněčných parazitů po ztrátě základních genů, ačkoli původ dalších obřích virů zůstává záhadou, uvedl Claverie.
Při pátrání po dalších neznámých patogenech se vědci podruhé zaměřili na vzorky z věčně zmrzlé půdy, které byly odebrány v roce 2000 u Kolymy na ruském Dálném východě. Vzhledem k tomu, že věčně zmrzlá půda byla navrstvena podél strmých útesů, mohli výzkumníci odebrat vzorky staré 30 000 let horizontálním vrtáním do ledu, čímž se vyhnuli kontaminaci novějších vzorků.
Některé améby praskly a zemřely. Při dalším zkoumání vědci zjistili, že améby zabil virus.
Tento prastarý virus infikuje pouze améby, nikoliv lidi nebo jiná zvířata. Tento patogen patří do dříve neznámé rodiny virů, která se nyní nazývá Pithovirus a která sdílí pouze třetinu svých genů se všemi známými organismy a pouze 11 % svých genů s jinými viry. „Ačkoli se nový virus podobá největším virům, s nimiž sem se kdy setkal – pandoravirům, svým tvarem se blíží spíše klasickým virům, které mají izokaedrický tvar (s 20 trojúhelníkovými stěnami), uvedl Claverie.
Tato zjištění zvyšují možnost, že se v Arktidě mohou objevit další dlouho spící nebo vymýcené viry. S oteplováním klimatu a táním mořského ledu a věčně zmrzlé půdy provádějí ropné a těžební společnosti vrty v mnoha dříve zakázaných oblastech v Rusku, což zvyšuje možnost uvolnění starobylých lidských virů.
Například neandrtálci i lidé žili na Sibiři až před 28 000 lety a některé z nemocí, které postihovaly oba druhy, mohou být stále přítomny.
„Pokud jsou tam stále životaschopné viriony, je to dobrý recept na katastrofu,“ řekl Claverie. „Viriony“ je termín používaný pro virové částice, které jsou v neaktivní nebo spící formě.
Ne všichni si však myslí, že tyto viry mohou být škodlivé.
„Během našeho každodenního života jsme zaplaveni miliony virů,“ řekl Curtis Suttle, mořský virolog z University of British Columbia v Kanadě, který se na studii nepodílel. „Při každém koupání v moři denně pozřeme asi miliardu virů a mnoho tisíc jich vdechneme.
„Mnohem více bych se obával stovek milionů lidí, kteří budou vysídleni v důsledku stoupající hladiny moří, než rizika, že budou vystaveni patogenům z tajícího permafrostu.“
Zdroj: francetvinfo.fr