Nyní bojují za Ukrajinu. Dobrovolníci z postsovětských republik se snaží pomstít Rusku
Čečenci, krymští Tataři a lidé z bývalých sovětských republik, kteří v sobě cítí hluboké historické křivdy kvůli Moskvě, se dychtivě chopili zbraní za Ukrajinu, píše deník New York Times.
Pomsta za historický útlak Moskvy
„Naším cílem je osvobození Čečenské republiky Ičkerija,“ řekl jeden z čečenských bojovníků a použil název někdejší samozvané republiky „a pomoci všem národům, které stojí o to, získat svobodu.“ V souladu s vojenským protokolem uvedl pouze své krycí jméno Maga.
Jak píše New York Times, Čečenci jsou jen jedním z příkladů mnoha etnických praporů a pluků, které se na Ukrajině formují od ruské invaze loni v únoru. Jen bojovníci z Běloruska vytvořili pluk o síle tisíců mužů. Pluk Bělorusů zahrnuje mnoho odpůrců prezidenta země Alexandra G. Lukašenka. Další dobrovolníci pocházejí z Kavkazu a střední Asie a také z etnických menšin, které mají v Rusku početnou populaci: Čečenci a Tataři.
Většina z nich je motivována historickými událostmi týkající se vyvlastňování a útlaku ze strany Moskvy. Čečenci a Tataři patřili k mnoha skupinám, které byly za Stalina ve 40. letech 20. století zdecimovány násilnými deportacemi.
Jsou dobrými tajnými operátory díky jazykové výbavě a znalostem Ruska
Dobrovolníci z bývalých sovětských republik jsou v mnoha ohledech užiteční. Mají jazykovou výhodu, protože většina z nich mluví rusky a někdy i ukrajinsky, což usnadňuje koordinaci s ukrajinskou armádou. A někteří, jako například skupina Gruzínců v Kavkazské legii, mají zkušenosti z bojišť, protože sloužili v silách vedených NATO v Afghánistánu.
Díky své znalosti Ruska a Rusů a nenávisti k Moskvě jsou tito dobrovolníci pro Kyjev dobrými tajnými operátory. Někteří ukrajinští úředníci a zákonodárci jim dokonce vyjádřili podporu. V říjnu například ukrajinský parlament schválil návrh na uznání Čečenské republiky Ičkerija jako území okupovaného Ruskem.
Vzhledem k povaze své práce za nepřátelskou linií však čelí i značným rizikům.
Jeden z nedávno zformovaných dobrovolnických praporů, Turan, který vede uprchlík z Kyrgyzstánu Almaz Kudabek, má své zkušenosti. Přestože on a jeho kolegové dobrovolníci žili na Ukrajině již několik let, se zpočátku setkali s podezřením ze strany Ukrajinců, kteří byli nastraženi na ruské sabotéry. „Mířili na nás pistolí,“ řekl. „Zažili jsme spoustu legračních i méně legračních setkání, ale já jsem byl rozhodnutý, že ten pluk budu mít. „Chceme prostě bojovat proti Rusům,“ řekl. „Víme, co jsou zač,“ sdělil pro New York Times Kudabek.
Bývalé sovětské státy se distancují od svého starého imperiálního pána
Jak analyzuje situaci server Foreign Policy, válka na Ukrajině nutí země od Kazachstánu po Moldavsko přehodnotit svou koloniální minulost a hledat diplomatické spojence mimo Kreml.
Válka na Ukrajině u mnoha sousedů Ruska urychlila proces vymanění se z orbitu Moskvy a opuštění loajality k režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco vlády od Moldavska a Gruzie až po Kazachstán se od Putinovy ofenzivy na Ukrajině distancují, válka zároveň podněcuje hlubší přehodnocování významu minulosti ohledně bývalých sovětských územích. Myšlenka „bratrských národů“ prosazovaná Sověty je nyní zastíněna představou, že sovětské Rusko možná nikdy neusilovalo o skutečnou rovnost se svými sousedy – ani nyní, ani před sto lety, kdy bylo sovětské impérium vytvořeno masovým násilím.
Zdroj: New York Times, Foreign Policy,
