Nečekané nebezpečí: Klíšťata jsou aktivní i v zimních měsících

V České republice se nenachází příliš mnoho zvířat, v jejichž moci by bylo člověka vážně ohrozit. Minimálně ve srovnání s jinými státy jsme na tom v tomto směru velmi dobře. Přesto i u nás narazíte na tvora, který je schopen dokonce i zabíjet.

Přitom se nejedná o žádného pětimetrového giganta s nebezpečně vzhlížejícími zuby či pařáty, jak by mohl někdo očekávat. Řeč je o klíštěti, které zpravidla dorůstá jen do 4,5 mm (samice) či 2,2 až 2,5 mm (samci). Právě v nenápadnosti ovšem spočívá největší nebezpečí tohoto parazitického tvora. Ačkoliv o zákeřnosti klíšťat ví v Česku prakticky každý, zdaleka ne všichni mají ponětí o tom, že mohou útočit i v zimě.

Klíšťata dokáží přežívat i v zimních měsících

Jakmile se začnou blížit teplé letní dny, dlouhé zástupy lidí doplňují zásoby repelentů a začínají se po každé návštěvě louky, lesa či zahrady kontrolovat, zda se na ně nepřisálo klíště. Mnohdy však nemají sebemenší ponětí o tom, že je tento parazitický tvor může napadnout i v průběhu zimy.

Je sice pravda, že v zimě je aktivita klíšťat mnohem nižší, ovšem v žádném případě se nemusí vždy rovnat nule. Klíšťata totiž dokáží přežívat i v zimních měsících. Pokud teploty klesnou pod 5 stupňů Celsia, klíšťata se zpravidla schovají a přečkají zimu v srsti různých zvířat, ve spadaném listí, v trávě nebo pod kůrou stromů.

Dokáží dokonce navodit stav takzvané diapauzy, přičemž se jejich metabolismus výrazně zpomalí. Díky tomu zvládnou přežívat i v mrazech okolo -20 stupňů Celsia.

Jakmile se pak teploty začnou zvyšovat nad hranici 5 stupňů Celsia, jejich aktivita začíná stoupat. A právě v tom spočívá problém.

Spolu s tím, jak jsou zimy neustále mírnější, roste v tomto ročním období i riziko setkání s klíštětem

Dnešní zimy jsou totiž zpravidla mnohem mírnější, než tomu bývalo ještě před několika lety. Zatímco dříve teploty, které výrazně přesahovaly hranici 5 stupňů Celsia, nebyly v zimě z dlouhodobého hlediska běžné a přicházely spíše výjimečně, dnes nejsou výjimkou. To dokazuje i průměrná teplota v lednu roku 2025, která dosahovala celosvětově nejvyšších hodnot v historii (13,23 stupně Celsia).

Fakt, že je možné na klíšťata narazit i v zimě, potvrzují i slova Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody. Ten s tím má dokonce osobní zkušenosti. Pro Právo konkrétně řekl: „Každý pejskař ví, že klíšťata, zejména ve městě, jsou aktivní, když není sníh. Mám psa a ten nosí klíšťata celou zimu, i když je mnohem víc chladno.“

Dobrou zprávou je, že tito paraziti v zimě mnohdy nedokáží překonat masivní vrstvy oblečení, které na sobě lidé v tomto ročním období většinou nosí. Na člověka se však teoreticky mohou dostat právě po kontaktu se zvířetem, v jehož srsti se skrývají.

Které nemoci klíšťata přenášejí a jaké jsou příznaky?

Klíšťata jsou nebezpečná zejména z toho důvodu, že na lidi přenášejí různá onemocnění. Mezi nejznámější z nich patří:

Lymská borelióza (někdy taktéž lymeská nemoc či lymská borrelióza)

Projevuje se celou řadou příznaků, které připomínají syndrom chronické únavy, Parkinsonovu nemoc, roztroušenou sklerózu, amyotrofickou laterální sklerózu, Alzheimerovu chorobu a více než 350 dalších onemocnění. To lékařům značně komplikuje diagnostiku.

Borelióza může postihovat:

1. Kůži
2. Svaly a klouby
3. Nervovou soustavu
4. Oči
5. Srdce

Klíšťová encefalitida

Tato nemoc patří k nejzávažnějším, kterými se můžete od klíšťat nakazit. Jedná se o zánětlivé onemocnění mozku, které má dvě fáze:

1. V 1. fázi se klíšťová encefalitida projevuje horečkami, bolestí svalů a kloubů, tuhnutí šíje, nevolnostmi a únavou. Po několika dnech zmíněné příznaky zpravidla vymizí. Pak nastávají 1 až 2 týdny bezpříznakového období.
2. Nakonec nastává 2. fáze, jež se projevuje intenzivní bolestí hlavy, nervovou obrnou, tuhnutím šíje, závratěmi, poruchou spánku a orientace. To souvisí s napadením nervového systému. Druhá fáze trvá asi 2 až 3 týdny a může na postiženém zanechat trvalé následky.

Zdroje: slunecno.cz, novinky.cz, cs.wikipedia.org